Zeman má být dávno mrtvola. Jenže on, přes zuřivý odpor médií, pořád vítězí
Nevolil jsem Miloše Zemana prezidentem a měl jsem k tomu mnoho důvodů. Navíc pokud bych měl posuzovat podle informací médií, politologů, expertů a agentur, tak by měla být současná hlava státu již několikrát politicky „mrtvá“. Jenže ona si místo toho připisuje jedno vítězství za druhým. Jaké jsou Zemanovy výhry a proč tomu tak je?
1. Před rokem se podle různých průzkumů měl stát jednoznačně prezidentem Jan Fischer. Dokonce někteří „průzkumníci“ tvrdili, že Zemanův potenciál je už vyčerpaný a že další body již nenabere (mimochodem tehdy měl kníže Schwarzenberg údajnou podporu 5-6 procent voličů). Nestalo se, průzkumy, jako v posledních letech mnohokrát, selhaly.
2. Miloš Zeman a jeho věrní si nelámali ani hlavu s transparentností svého prezidentského účtu, ze kterého financovali kampaň. Důsledky? Žádné.
3. Několikrát v kampani Zeman ohýbal pravdu podle svého uvážení a podle toho, jak se mu to hodilo. Na jeho voliče to opět nemělo sebemenší vliv.
4. Když viděl, že jeho dcerka mu poněkud přerůstá se svými aktivitami přes hlavu, umně ji odsunul do pozadí a do popředí vystrčil nesmělou manželku Ivanu. Zejména ženská část českého publika na to slyší (vždyť má už lepší účes a lepší oblečení).
5. Prezident vždy pohrdal většinou novinářů a médií. Zmínil to i ve svém prvním projevu ve funkci. V podstatě vyhlásil novinářům válku. Proti všem předpokladům se na této frontě neděje vůbec nic. Kritika médií má na jeho podporu nulový dopad. Naopak si některá média ochočil, když svolí k interview.
6. Mnoho se toho popsalo o možném vlivu Ruska na jeho osobu i lidi, kteří ho obklopují. Jak konkrétně se to projevuje ve výkonu funkce, zatím nevidíme. V tomto případě ale ještě vyčkejme.
7. Opil se virózou při přebírání korunovačních klenotů. Kritika a výsměch se dostavily, následky nikoli.
8. Pustil se s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem do vášnivého sporu o velvyslance. Až v blízké době jmenuje svoji „odbornickou“ vládu, může si Lívia Klausová balit kufry a letět do Bratislavy. Stihne se to v průběhu pár hodin. A velvyslance jmenuje a odvolává podle ústavy prezident, takže tam manželka exprezidenta i vydrží.
9. Akademiky a intelektuály pobouřil pak jeho svár o profesuru Martina C. Putny. Ten je skvělým odborníkem, ale voličům, podporovatelům a příznivcům Zemana je naprostá „putna“, nezajímá je. Toho prezident dokonale využil.
10. Za premiéra si vybral ekonoma Jiřího Rusnoka. Ten do kabinetu přivede lidi, kteří se mohou pak objevit na volební kandidátce Strany práv občanů – Zemanovců. Bude v podstatě jedno, jak dlouho pan Rusnok vydrží, kandidátka prezidentské strany má propagaci zdarma. Zvyklosti – nezvyklosti.
A to jistě ještě není konec.
Pochybuje snad někdo, přes zuřivý odpor mnoha médií, kdo je dnes nejsilnějším hráčem na politické scéně?
1. Před rokem se podle různých průzkumů měl stát jednoznačně prezidentem Jan Fischer. Dokonce někteří „průzkumníci“ tvrdili, že Zemanův potenciál je už vyčerpaný a že další body již nenabere (mimochodem tehdy měl kníže Schwarzenberg údajnou podporu 5-6 procent voličů). Nestalo se, průzkumy, jako v posledních letech mnohokrát, selhaly.
2. Miloš Zeman a jeho věrní si nelámali ani hlavu s transparentností svého prezidentského účtu, ze kterého financovali kampaň. Důsledky? Žádné.
3. Několikrát v kampani Zeman ohýbal pravdu podle svého uvážení a podle toho, jak se mu to hodilo. Na jeho voliče to opět nemělo sebemenší vliv.
4. Když viděl, že jeho dcerka mu poněkud přerůstá se svými aktivitami přes hlavu, umně ji odsunul do pozadí a do popředí vystrčil nesmělou manželku Ivanu. Zejména ženská část českého publika na to slyší (vždyť má už lepší účes a lepší oblečení).
5. Prezident vždy pohrdal většinou novinářů a médií. Zmínil to i ve svém prvním projevu ve funkci. V podstatě vyhlásil novinářům válku. Proti všem předpokladům se na této frontě neděje vůbec nic. Kritika médií má na jeho podporu nulový dopad. Naopak si některá média ochočil, když svolí k interview.
6. Mnoho se toho popsalo o možném vlivu Ruska na jeho osobu i lidi, kteří ho obklopují. Jak konkrétně se to projevuje ve výkonu funkce, zatím nevidíme. V tomto případě ale ještě vyčkejme.
7. Opil se virózou při přebírání korunovačních klenotů. Kritika a výsměch se dostavily, následky nikoli.
8. Pustil se s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem do vášnivého sporu o velvyslance. Až v blízké době jmenuje svoji „odbornickou“ vládu, může si Lívia Klausová balit kufry a letět do Bratislavy. Stihne se to v průběhu pár hodin. A velvyslance jmenuje a odvolává podle ústavy prezident, takže tam manželka exprezidenta i vydrží.
9. Akademiky a intelektuály pobouřil pak jeho svár o profesuru Martina C. Putny. Ten je skvělým odborníkem, ale voličům, podporovatelům a příznivcům Zemana je naprostá „putna“, nezajímá je. Toho prezident dokonale využil.
10. Za premiéra si vybral ekonoma Jiřího Rusnoka. Ten do kabinetu přivede lidi, kteří se mohou pak objevit na volební kandidátce Strany práv občanů – Zemanovců. Bude v podstatě jedno, jak dlouho pan Rusnok vydrží, kandidátka prezidentské strany má propagaci zdarma. Zvyklosti – nezvyklosti.
A to jistě ještě není konec.
Pochybuje snad někdo, přes zuřivý odpor mnoha médií, kdo je dnes nejsilnějším hráčem na politické scéně?