Zkáza ODS pokračuje, pud sebezáchovy strana nenašla
Média i velká část veřejnosti řičely blahem, když se v roce 2010 dostalo do Poslanecké sněmovny pomocí takzvaného kroužkování mnoho nových poslanců a poslankyň. Jedním z těchto „skokanů“ v ODS byl i jistý Jan Florián. Údajně živnostník. Dostal se pomocí přednostních hlasů z posledního místa pražské kandidátky strany až do sněmovny. Je to ten samý Florián, který včera přispěl k rozpadu bývalé koalice.
Florián dělal předtím řidiče vlivnému pražskému členovi ODS (někdo říká kmotrovi) Tomáši Hrdličkovi. S jeho pomocí měl před lety velkou a nakonec úspěšnou kampaň. A udělal pak vše podle toho, co mu Hrdlička řekl. Před časem patřil k šesti rebelům v ODS a odstartoval tím postupný pád Petra Nečase, včera se podílel na další sebedestrukci občanských demokratů. Příběh Floriána jen vypovídá o tom, jak to v ODS již léta funguje.
Někteří členové kdysi silné strany si přitom pořád bláhově namlouvají, že ve volbách se preference ODS zvednou, že nelichotivé průzkumy se nepotvrdí. Pro takové tvrzení ale není jediný důvod. Existují pro to tři důvody:
ODS se nepodaří do voleb zbavit nálepky kmotrovské strany.
ODS v podstatě nikdo neřídí, úřadující předseda Martin Kuba, který není poslancem, jen „dobíhá“ do sněmovny. A včera nedoběhl… Pokud budou předčasné volby skutečně již v říjnu, jak avizuje většina politických seskupení, tak strana modrého ptáka v podstatě už nemá čas na jakoukoli konsolidaci, musí jít do boje v současném zuboženém stavu. Situace je to tristní, ale může si za ní ODS sama.
Ještě daleko větším problémem se může ukázat sestavování volebních kandidátek. ODS v některých případech opět nabídne známé tváře, které nemají vůbec žádnou šanci zabodovat – například Petra Bendla ve Středočeském kraji. Samozřejmě šance na překvapivé tahy ještě existují, ale vnitřní mechanismy strany je dost omezují. Zajímavým experimentem by byl na místě volebního lídra pražský exprimátor Bohuslav Svoboda.
Místo odvážných řešení se ale dá v nejbližších týdnech v ODS spíše očekávat zuřivý vnitrostranický boj, který povede k odchodu některých členů ze strany. Což je před volbami smrtící vývoj.
Dá se proto očekávat, že ODS se probere až po volbách, ve kterých hodně prohraje. Do té doby čekejme jen její vzdychání.
Florián dělal předtím řidiče vlivnému pražskému členovi ODS (někdo říká kmotrovi) Tomáši Hrdličkovi. S jeho pomocí měl před lety velkou a nakonec úspěšnou kampaň. A udělal pak vše podle toho, co mu Hrdlička řekl. Před časem patřil k šesti rebelům v ODS a odstartoval tím postupný pád Petra Nečase, včera se podílel na další sebedestrukci občanských demokratů. Příběh Floriána jen vypovídá o tom, jak to v ODS již léta funguje.
Někteří členové kdysi silné strany si přitom pořád bláhově namlouvají, že ve volbách se preference ODS zvednou, že nelichotivé průzkumy se nepotvrdí. Pro takové tvrzení ale není jediný důvod. Existují pro to tři důvody:
ODS se nepodaří do voleb zbavit nálepky kmotrovské strany.
ODS v podstatě nikdo neřídí, úřadující předseda Martin Kuba, který není poslancem, jen „dobíhá“ do sněmovny. A včera nedoběhl… Pokud budou předčasné volby skutečně již v říjnu, jak avizuje většina politických seskupení, tak strana modrého ptáka v podstatě už nemá čas na jakoukoli konsolidaci, musí jít do boje v současném zuboženém stavu. Situace je to tristní, ale může si za ní ODS sama.
Ještě daleko větším problémem se může ukázat sestavování volebních kandidátek. ODS v některých případech opět nabídne známé tváře, které nemají vůbec žádnou šanci zabodovat – například Petra Bendla ve Středočeském kraji. Samozřejmě šance na překvapivé tahy ještě existují, ale vnitřní mechanismy strany je dost omezují. Zajímavým experimentem by byl na místě volebního lídra pražský exprimátor Bohuslav Svoboda.
Místo odvážných řešení se ale dá v nejbližších týdnech v ODS spíše očekávat zuřivý vnitrostranický boj, který povede k odchodu některých členů ze strany. Což je před volbami smrtící vývoj.
Dá se proto očekávat, že ODS se probere až po volbách, ve kterých hodně prohraje. Do té doby čekejme jen její vzdychání.