Novinářka zpovídá rabína u Zdi nářků:
"Rabe, jak často se sem chodíte modlit?"
Rabín: "Dvakrát denně."
Novinářka: "A za co se modlíte?"
Rabín: "Aby se lidé přestali nenávidět, nebyly války, lidé si pomáhali a měli se rádi."
Novinářka: "To jsou samá krásná přání. Jak dlouho už se takhle modlíte?"
Rabín: "Padesát let."
Novinářka: "Padesát let!!! To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?"
Rabín: "Mám pocit, jako bych mluvil do zdi...."
Mnohdy je podstatně důležitější to, o čem se mlčí a nemluví, než to co bylo zveřejněno. Plně to platí i pro složitou situaci Jeruzaléma a vyhlášení samostatného státu „Palestina“. Ještě před tím, než Donald Trump potvrdil Jeruzalém jako hlavní město Izraele, jezdili jeho osobní emisaři po všech důležitých Arabských státech. Ve všech padal stejný dotaz: „pokud se stane Palestina samostatným státem, podpoříte ji finančně“? Víme totiž, že příjmy z palestinských území neumožňují palestinskému státu samofinancování svého provozu (blíže viz ZDE). Ukázalo se, že arabští soudruzi stojí plně za oprávněnými požadavky palestinského lidu, ovšem za předpokladu, že je to nebude (pokud možno) nic stát. Souhrnně řečeno: vznik samostatného palestinského státu si fakticky nikdo nepřeje, neb by jeho chod musel být dotován takřka výhradně z arabských zdrojů. Ukázalo se, že uznání Jeruzaléma, jako hlavního města Izraele nemá na vznik samostatného státu Palestina okamžitý vliv.