…anebo don Quijote české politiky?

Andreje Babiše potkává osud všech kontroverzních osobností: pro někoho je „lotr“ pro jiného „hrdina“. Co je důležité pro mne a předpokládám, že i pro laskavé čtenáře je motiv, s nímž do politiky vstoupil. Podle mého názoru je to ochrana majetku jeho impéria. Ví, že čím chudší budou Češi, tím více může sílit požadavek na znárodnění majetku bohatých, a tedy i jeho. Jeho zájmem je tedy nastolit v této zemi alespoň elementární pořádek a dát lidem práci, aby se nebouřili. Nic proti tomu.

Skutečnou Achillovou patou Andreje Babiše je, že v tomto úsilí nemá žádného přirozeného spojence. Navíc nemá dobré vztahy ani s prezidentem Milošem Zemanem ani Václavem Klausem či Miroslavem Kalouskem. Jak sám s oblibou říká, ani s levicí nechce mít nic společného. Nazývat před volbami, všechny stávající politické strany „zloději“ a chtít se s nimi po nich spojit do koalice, jak to udělali Věci veřejné s „dinosaury“, by od něj bylo přinejmenším hloupé a neprozíravé! Tak tedy: „Proti všem“?

Hnutí „Ano“ se jistě do Sněmovny dostane, jenže skončí v opozici, bez reálného vlivu na chod státu. Ostatní strany jej prostě k moci nepustí. Andrej Babiš zřejmě dost dobře nezvážil, že pravice jej mezi sebou nechce a levice jej k vládnutí potřebovat nebude. Andrej Babiš není ani lotr, ani hrdina - nejspíše začne připomínat dona Quijota bojujícího s větrnými mlýny. Neustále bude moci jen opakovat: „já bych to dělal lépe, kdybych mohl“. Bohužel v opozici a bez reálného vlivu, nemohl!

Jeho místo, je podle mého soudu v Evropském parlamentu, kde by - jako poslanec - mohl navázat kontakty a něco užitečného pro Čechy prosadit. Za pět let by na české politické scéně mohl zazářit jak meteor! Škoda…