První fáze boje mezi Ruskem a EU bude mít charakter obchodní války, v níž bude mít Moskva navrch. Otevřenou otázkou zůstává, zda u obchodní války zůstane, nebo přejde ve válku skutečnou.

Nové ukrajinské vedení nutně potřebuje rychlou finanční pomoc, která by stát udržela nad vodou. EU a USA už s novým vedením jednají o zprostředkování půjček od Mezinárodního měnového fondu a o uspořádání mezinárodní dárcovské konference. EU a USA samozřejmě nabídnou finanční pomoc, ale vzhledem k velikosti ukrajinské ekonomiky a její rozvrácenosti bude muset být astronomických rozměrů. A jaké podmínky si EU, MMF a Světová banka za půjčku nadiktují? Budou je noví ukrajinští politici schopni splnit, aniž by proti sobě poštvali obyvatelstvo?

Včera ohlásila Ukrajinská centrální banka, že opouští pevný kurz hřivny vůči dolaru.
Banka jej držela uměle nízko kvůli dostupným cenám dovážených potravin, energií a zboží pro obyvatelstvo. ČNB pohnula dolů s kurzem koruny vůči Euro pouze o 2% a všichni jsme viděli, jaký vliv na růst cen toto opatření mělo. V případě Ukrajiny se jedná dokonce o 20% pokles! Tímto opatřením budou (cíleně) postiženy i velké ruské banky, které se na Ukrajině úvěrově silně angažují.

Jak USA a EU začnou podporovat Kyjev, tak Rusko začne na oplátku finančně podporovat Krym a Charkov. Co se týče „vzbouřenecké“ západní Ukrajiny, omezí s ní obchodní styk na nezbytné minimum. Naopak, Kyjev se bude snažit snižovat svoji energetické závislosti na Moskvě a postupně bude snižovat odběr ropy a zemního plynu z Ruska. Jinými slovy: obchodní válka o Ukrajinu právě začala.

V obchodní válce je mnohem výhodnější pozice Ruska, protože:

1. na rozdíl od EU, je Rusko unilaterální stát, takže nehrozí veto „nápadně výhodných úvěrů“ pro Ukrajinu ze strany Kypru, Španělska, Portugalska a dalších zemí, které takto zvýhodněny nebyly,

2. Rusko je „svým“ ochotno a schopno pomoci okamžitě a bez jakýchkoliv podmínek,

3. Rusko bude odbytištěm zboží pro „svoji“ část Ukrajiny, což se o EU a USA říci nedá,

4. Východ Ukrajiny je ekonomicky silnější a ekonomicky stabilizovanější, než Západ.

Na závěr zásadní otázka: „může přerůst obchodní válka až v ozbrojený konflikt“? Rusko, podle mého soudu, vojensky zasáhne až tehdy, když na území Krymu či Charkova začne téct „ruská krev“. Zatím to vypadá tak, že nacionalisté na západní Ukrajině nejsou připraveni na žádné usmíření mezi východem a západem země. Když vyjednavači z EU v Kyjevě jednali s vládou i s opozicí a nabídli Majdanu balík opatření k vyřešení krize a k disciplinovanému převzetí moci, kdy by Janukovyčovi bylo umožněno víceméně důstojně odstoupit, byl by to proces, který by východ Ukrajiny i Vladimír Putin mohl jen těžko odmítnout. Avšak davy navrhovaný kompromis nepřijaly. Vyhnaly řevem vyjednavače a odmítly prostor náměstí opustit. Když jim umírnění radili, aby přistoupili na kompromis s východní Ukrajinou, která jejich „převrat“ nechce a odmítá, neuposlechli a naopak zrušili platnost zákona o jazykové politice zavádějícího status regionálního (rozuměj ruského) jazyka. Pokládám to za velice špatné znamení a při další eskalaci napětí může vzniknout situace, kdy ve východních oblastech Ukrajiny budou připravované volby obyvatelstvem bojkotovány a východní Ukrajina je následně prohlásí za nelegitimní. Kyjev tam vyšle ozbrojené složky, aby východ zpacifikovali, začne téct krev a Rusko - dříve či později - vojensky zasáhne. Na straně druhé, pozadu v eskalaci napětí nezaostalo ani Rusko. Vladimír Putin včera pověřil ministerstvo obrany, aby vykonalo nečekanou komplexní prověrku bojové připravenosti Západního a Centrálního vojenského okruhu a řady dalších druhů vojsk.

Souhrnně řečeno: snaha o umírněné řešení a vzájemné porozumění na ani jedné ze soupeřících stran patrná není. Převládnou-li v obou znesvářených stranách jestřábi, občanské válce se zřejmě vyhnout nelze. Jak bude vypadat, o tom v následujícím díle.