Byzantská Moskva a rudý Donbas
Většina byzantských novinářů a politologů vzkazuje Putinovi: „ruce pryč od Donbasu“. Já, jako člen židovské komunity vidím situaci jinak: „Putinovi se z rudého Donbasu dělají vrásky na čele“.
Byzantský způsob vládnutí spočívá na vládě oligarchů, v jejichž rukách se koncentruje veškerá ekonomická i politická moc. Najdeme je v Čechách, Ukrajině, Rusku a dalších byzantských zemích. A jak to souvisí s naším tématem?
V Donbasu zuří občanská válka a válka jako taková vyžaduje solidaritu a oběti obyvatelstva, včetně oligarchů. Není neočekávané, že se tam množí požadavky na znárodnění majetku Rinata Achmetova, nejbohatšího oligarchy na Ukrajině a faktického vládce Donbasu. Někteří dokonce požadují jeho hlavu! Souhrnně řečeno – Donbas „rudne“. Vladimír Putin má zákonitě zamotanou hlavu z toho, že by se požadavky na znárodnění majetku oligarchů, prostřednictvím Luhanska a Donbasu dostaly do Ruska (kde oligarchové také vládnou). Na druhé straně nemůže nechat své „donbaské bratry“ bez pomoci, protože by v Rusku ztratil tvář. Ve skutečnosti Vladimír Putin rudý Donbas a Luhansk, jako součást Ruska, moc nechce. Co s tím? Ukrajina je na pokraji bankrotu a EU nemá tolik volných finančních prostředků, aby odvrátila jak bankrot Ukrajiny, tak i financovala obnovu válkou poničené země. Konec konců, většina peněz poskytnutých EU by stejně skončila v ruských kapsách jako úhrada ukrajinského dluhu a k nákupu surovin z Ruska. Jinými slovy, peníze EU by tak přímo financovali rozvoj Ruska. Není pochyb ani o tom, že by jejich nemalá část pomoci skončila v kapsách ukrajinských oligarchů. Pro EU by bylo nejvýhodnější zapojit do rekonstrukce Ukrajiny i Rusko, což je dnes kvůli sankcím nemožné. Jak z této situace ven tak, aby ani jedna strana konfliktu neztratila tvář?
Řešení je velice jednoduché: „Krym s Ruskem zobchodovat“. Rusové dostanou Krym, za to, že Ukrajině např. odpustí všechny dluhy, zavážou se zrekonstruovat na své náklady válkou zničený jih a zachovají její územní celistvost. Po „zobchodování“ Krymu se mohou následně uvolnit i protiruské sankce, Ukrajina zůstane jednotná a konflikt může skončit k relativní spokojenosti obou válčících stran.
Jaká varianta stojí proti „zobchodování“ Krymu? Západ, aniž by neztratil tvář, nemůže akceptovat základní požadavky Ruska, jimiž jsou:
1. uznat ruskou anexi Krymu,
2. rozdělit (federalizovat) Ukrajinu,
3. nerozmisťovat vojska NATO blízko ruských hranic.
Rusové, aniž by ztratili tvář, zase nemohou akceptovat požadavky Západu, jimiž jsou:
1. vrátit Krym Ukrajině,
2. přestat poskytovat pomoc proruským rebelům na jihu Ukrajiny,
3. souhlasit s územní jednotou a celistvostí Ukrajiny (včetně Doněcka a Luhanska).
Západu, aby neztratil tvář, pak nezbude nic jiného, než ještě zesílit sankce, umístit svá vojska blízko ruských hranic a začít vojensky přímo či nepřímo podporovat Ukrajinu. Pak už stačí jen jeden jediný výstřel, lhostejno zda náhodný či záměrný, lhostejno z které strany konfliktu a Evropa bude stát na pokraji války. Která varianta je výhodnější, nechť laskavý čtenář posoudí sám.
Byzantský způsob vládnutí spočívá na vládě oligarchů, v jejichž rukách se koncentruje veškerá ekonomická i politická moc. Najdeme je v Čechách, Ukrajině, Rusku a dalších byzantských zemích. A jak to souvisí s naším tématem?
V Donbasu zuří občanská válka a válka jako taková vyžaduje solidaritu a oběti obyvatelstva, včetně oligarchů. Není neočekávané, že se tam množí požadavky na znárodnění majetku Rinata Achmetova, nejbohatšího oligarchy na Ukrajině a faktického vládce Donbasu. Někteří dokonce požadují jeho hlavu! Souhrnně řečeno – Donbas „rudne“. Vladimír Putin má zákonitě zamotanou hlavu z toho, že by se požadavky na znárodnění majetku oligarchů, prostřednictvím Luhanska a Donbasu dostaly do Ruska (kde oligarchové také vládnou). Na druhé straně nemůže nechat své „donbaské bratry“ bez pomoci, protože by v Rusku ztratil tvář. Ve skutečnosti Vladimír Putin rudý Donbas a Luhansk, jako součást Ruska, moc nechce. Co s tím? Ukrajina je na pokraji bankrotu a EU nemá tolik volných finančních prostředků, aby odvrátila jak bankrot Ukrajiny, tak i financovala obnovu válkou poničené země. Konec konců, většina peněz poskytnutých EU by stejně skončila v ruských kapsách jako úhrada ukrajinského dluhu a k nákupu surovin z Ruska. Jinými slovy, peníze EU by tak přímo financovali rozvoj Ruska. Není pochyb ani o tom, že by jejich nemalá část pomoci skončila v kapsách ukrajinských oligarchů. Pro EU by bylo nejvýhodnější zapojit do rekonstrukce Ukrajiny i Rusko, což je dnes kvůli sankcím nemožné. Jak z této situace ven tak, aby ani jedna strana konfliktu neztratila tvář?
Řešení je velice jednoduché: „Krym s Ruskem zobchodovat“. Rusové dostanou Krym, za to, že Ukrajině např. odpustí všechny dluhy, zavážou se zrekonstruovat na své náklady válkou zničený jih a zachovají její územní celistvost. Po „zobchodování“ Krymu se mohou následně uvolnit i protiruské sankce, Ukrajina zůstane jednotná a konflikt může skončit k relativní spokojenosti obou válčících stran.
Jaká varianta stojí proti „zobchodování“ Krymu? Západ, aniž by neztratil tvář, nemůže akceptovat základní požadavky Ruska, jimiž jsou:
1. uznat ruskou anexi Krymu,
2. rozdělit (federalizovat) Ukrajinu,
3. nerozmisťovat vojska NATO blízko ruských hranic.
Rusové, aniž by ztratili tvář, zase nemohou akceptovat požadavky Západu, jimiž jsou:
1. vrátit Krym Ukrajině,
2. přestat poskytovat pomoc proruským rebelům na jihu Ukrajiny,
3. souhlasit s územní jednotou a celistvostí Ukrajiny (včetně Doněcka a Luhanska).
Západu, aby neztratil tvář, pak nezbude nic jiného, než ještě zesílit sankce, umístit svá vojska blízko ruských hranic a začít vojensky přímo či nepřímo podporovat Ukrajinu. Pak už stačí jen jeden jediný výstřel, lhostejno zda náhodný či záměrný, lhostejno z které strany konfliktu a Evropa bude stát na pokraji války. Která varianta je výhodnější, nechť laskavý čtenář posoudí sám.