Ekonomická krize dala vzniknout jak novým protiněmeckým radikálům na jihu Evropy, tak i posílila pozici radikálů v Německu samém. Obé je špatně…

Německo spolu s MMF naordinovalo zadluženým jihoevropským zemím jako hlavní lék „politiku úspor a škrtů“. Pacientům se nejenže zdravotní stav nezlepšil, ale právě naopak zhoršil. Reakce postižených taky na sebe nedala dlouho čekat. V zemích jižní Evropy vznikly nejen radikálně levicové strany typu Syrizi a Podemos, ale zesílily i protestní hlasy se silným antiněmeckým kontextem. V Řecku byla německá kancléřka dokonce kreslena s pověstným Hitlerovým knírkem. Cestuje-li paní Angela Merkel po jižní Evropě, musejí její návštěvu doprovázet stovky policistů, což na proklamované celoevropské přátelství moc nevypadá.

V Německu samém posilují strany s programem „neplatit dluhy za prolhané a líné Řeky“, jako je například „Alternativa pro Německo“. Jedná se o stranou vysloveně euroskeptickou, hájící především vlastní německé zájmy, bez ohledu na ostatní (evropské) země. V posledních volbách v Hamburku dokonce tato strana poprvé vstoupila do Zemského parlamentu ve „starých“ spolkových zemích. Před nimi uspěla jen ve volbách na území bývalé NDR (v Braniborsku, Sasku a Durynsku). Znamená-li to zlom na německé politické scéně, teprve ukáže čas. Nesmíme zapomenout ani na další německé nacionálně orientované hnutí -„Patriotických Evropanů“ - zaměřené proti islamizaci Německa.

Shrnuto a podtrženo: jak na chudém Jihu, tak i bohatém severu začínají sílit nacionálně orientovaná hnutí a politické strany. Jižané odmítají být „vykořisťováni“ bohatým Německem a na Severu zase nechtějí „doplácet“ na „líné a neschopné Jižany“. Začnou-li se stavět „hradby“ mezi evropskými národy, pak už chybí jen krůček k tomu, aby se začaly stavět i hradby mezi jednotlivými ekonomikami EU. Německo směřuje rozhodující část svého exportu do zemí EU a se všemi má kladnou obchodní bilanci (vývoz převyšuje dovoz). Prosadí-li se ve volbách na Jihu Evropy radikálně levicové a národně orientované strany, hrozí, že proti Německu zvolí protekcionistickou politiku chránící jejich vnitřní trh před německým dovozem. Jinými slovy, zvolí ochranu vlastních producentů, před německou konkurencí. A to by prakticky znamenalo konec volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a pracovních sil. Ve své podstatě by to znamenalo zánik EU v podobě, jakou jí známe dnes. Vlivné americké analytické centrum Stratfor předpovídá, že EU se rozpadne do roku 2025.

Souhrnně řečeno: ať už se nám to líbí či nelíbí, Evropa se - zejména díky ekonomické a Ukrajinské krizi i v důsledku zvýšeného počtu imigrantů - začala silně polarizovat a radikalizovat. Nebudu se moc mýlit, řeknu-li, že polarizace probíhá jak na poli politickém (levicoví / pravicoví radikálové), národnostním (němečtí / antiněmečtí radikálové, Sever / Jih - „chudé přistěhovalce z Jihu Evropy tu nechceme“), tak i na poli náboženském (muslimští radikálové versus hnutí „muslimy v Evropě nechceme“). Ekonomicky stagnující Evropa tlaku radikálů jen těžko odolá a její budoucnost moc růžově nevidím.