Německo – turecká akce: „Špinavé ruce“
V několika minulých příspěvcích jsem ukázal, že Turecko – řecké hranice nejdou neprodyšně utěsnit, bez použití násilí. Nu a do násilného bránění našich společných hranic (například formou potápění člunů s uprchlíky) se žádnému státu EU evidentně nechce a tak si na „špinavou práci“ najímáme Turecko.
Je to naprosto stejný případ, jako když fašistické Slovensko platilo za likvidaci svých židů fašistům z Německa. Připomínám, že cena za „likvidaci“ jednoho žida stála slovenskou státní pokladnu 500 říšských marek. Němci svůj „obchodní závazek“ splnili a skutečně jen minimum slovenských židů se po osvobození vrátilo zpět. Kancléřka Angela Merkel dobře ví, že tuto roli Německo podruhé sehrát nemůže a odtud zřejmě ta vstřícnost k Turecku, zvláště když je všeobecně známo, že Turecko v genocidě není žádný nováčkem.

Dilema Německa spočívá v tom, že genocidu migrantů si nemůže, ani nechce otevřeně objednat, aniž by to - vzhledem k jeho minulosti – nevyvolávalo negativní reminiscence. Musí proto volit různé přesmyčky typu výměny Syřanů jeden za jednoho a další „mlžení“. Erdogan si je neochoty EU do migrantů střílet dobře vědom, a proto si za špinavou práci nechává zaplatit pořádnou „librou masa“. Dnes už jde ze strany paní kancléřky jen o to, kolik špíny při bránění vstupu migrantů do EU, ulpí na jejích, respektive německých rukou, jako objednatele celé akce. Podařilo-li by se jí prosadit „celoevropské řešení“, pak by se automaticky zašpinily ruce i nás všech, a o to tu zjevně jde!
Pokud už máme někomu platit, pak proč ne přímo Řecku, a proč mu zároveň neodpustit i dluhy za to, že nechá migranty na svém území do doby, než se u nich doma zlepší situace. K dispozici má 3 000 ostrovů a z toho řadu neobydlených. Pokud by migranti viděli, že se nikam dál, než do Řecka nedostanou a zároveň, ať už přijdou kamkoliv do Evropy (včetně například Itálie a Španělska), vždy budou převezeni do Řecka, jejich zájem o vstup do Evropy by rapidně klesl. V chudém Řecku nikdo zůstat nechce, až na ty, kteří jsou skutečně ohroženi na životě a těch zřejmě tak moc zase nebude. V těchto případech bych se přijetí i na naše území nebránil.
Je to naprosto stejný případ, jako když fašistické Slovensko platilo za likvidaci svých židů fašistům z Německa. Připomínám, že cena za „likvidaci“ jednoho žida stála slovenskou státní pokladnu 500 říšských marek. Němci svůj „obchodní závazek“ splnili a skutečně jen minimum slovenských židů se po osvobození vrátilo zpět. Kancléřka Angela Merkel dobře ví, že tuto roli Německo podruhé sehrát nemůže a odtud zřejmě ta vstřícnost k Turecku, zvláště když je všeobecně známo, že Turecko v genocidě není žádný nováčkem.

Zdroj: vox.com
Dilema Německa spočívá v tom, že genocidu migrantů si nemůže, ani nechce otevřeně objednat, aniž by to - vzhledem k jeho minulosti – nevyvolávalo negativní reminiscence. Musí proto volit různé přesmyčky typu výměny Syřanů jeden za jednoho a další „mlžení“. Erdogan si je neochoty EU do migrantů střílet dobře vědom, a proto si za špinavou práci nechává zaplatit pořádnou „librou masa“. Dnes už jde ze strany paní kancléřky jen o to, kolik špíny při bránění vstupu migrantů do EU, ulpí na jejích, respektive německých rukou, jako objednatele celé akce. Podařilo-li by se jí prosadit „celoevropské řešení“, pak by se automaticky zašpinily ruce i nás všech, a o to tu zjevně jde!
Pokud už máme někomu platit, pak proč ne přímo Řecku, a proč mu zároveň neodpustit i dluhy za to, že nechá migranty na svém území do doby, než se u nich doma zlepší situace. K dispozici má 3 000 ostrovů a z toho řadu neobydlených. Pokud by migranti viděli, že se nikam dál, než do Řecka nedostanou a zároveň, ať už přijdou kamkoliv do Evropy (včetně například Itálie a Španělska), vždy budou převezeni do Řecka, jejich zájem o vstup do Evropy by rapidně klesl. V chudém Řecku nikdo zůstat nechce, až na ty, kteří jsou skutečně ohroženi na životě a těch zřejmě tak moc zase nebude. V těchto případech bych se přijetí i na naše území nebránil.