Šťastný Nový rok 5 781, určený tentokrát našim maminkám
Roš hašana je židovským svátkem začátku nového roku. Tradičně se slaví jako svátek stvoření světa. Slovo „hoš” je hebrejsky „hlava”, „ha” je gramaticky určitý člen a „šana” znamená „rok”. Původně byl židovský Nový rok spojován se začátkem jarních prací, když Židé ještě žili v pastevecké a zemědělské společnosti.
Jak se připravuje v židovských rodinách tradiční novoroční hostina, uvidíte v následujícím, zajímavém videu.
Každý z nás jej slaví různě, podle toho kam se řadí:
Ortodoxní a moderní ortodoxní Židé
Ortodoxní Židé považují za hlavní zdroj židovského víry, práva a etiky Tóru tak, jak byla zjevená Mojžíšovi Bohem na hoře Sinaj a od té doby věrně předávána dále. Dodržují halachu (náboženské právo), které má být vykládáno a určováno pouze tradičním způsobem. Mezi ortodoxními Židy jsou charedim, ti, kteří nejpřísněji dodržují tradice a jsou nejsnáze rozpoznatelní svým nápadně tradičním oděvem. Mají zakryté téměř celé tělo, muži nosí obleky a ženy šaty. Vdané ženy si zakrývají i vlasy. Muži nosí symbolické třapce tzitzit a na hlavě čepičku – kipu. Často mají plnovous a někteří nosí černé klobouky a pod nimi kipu. Moderní ortodoxní Židé dodržují tradice méně přísně a většinou se oblékají běžným způsobem, jsou vice začleněni do světské kultury a společnosti, od které se neodlišují jako zvláštní skupina.
Konzervativní, hnutí Masorti a reformní
Konzervativní judaismus neboli judaismus hnutí Masorti vznikl v první polovině 20. století ve Spojených státech amerických. Považuje sice právo halacha za závazné, ale zároveň za podléhající aktuálním podmínkám společenského života. Konzervativní Židé věří, že náboženství je třeba praktikovat v souladu s měnícím se světem a nikoliv pouze jako opakování minulosti a tradic. Reformní judaismus, nazývaný také liberálním nebo progresivním judaismem, vznikl v Německu v třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Zdůrazňuje vyvíjející se charakter víry a nadřazenost etických hledisek a důrazem na rodinu, nad aspekty ceremoniálními, náboženskými. Liberálnější židovské směry se řídí jiným výkladem dodržování šabatu nebo kašrutu. Navíc se i ženy mohou stát rabínkami a v synagoze sedět spolu s muži.
Sekulární Židé
Mnoho Židů není spojeno s žádným náboženským směrem judaismu ani nedodržují žádný z tradičních zákonů, ale přesto se považují za Židy („pouto krve“). Sekulární Židé mohou slavit židovské svátky jen jako kulturní událost, nebo jako rodinnou předávaný zvyk a tradici.
Matka, jako skála
Letošní oslavy Nového roku se odehrály ve stínu epidemie koronaviru, kdy se celý Izrael ponořil do izolace. V této těžké době svou lásku k Bohu řada z nás projevuje tvrdou prací a péčí o rodinu. Rodina je, jako obvykle, naší poslední záchrannou sítí a mateřská náruč naší jistotou. Místo přání k Novému roku jim posílám děkovnou básničku (od neznámého autora), která je snad pohladí po duši:
Na závěr nesmí chybět Modlitba za uzdravení nemocných koronavirem
„Bože prvního a posledního, Bože všeho stvoření, Pane všech pokolení, Ty kdo vzbuzuješ spící a dřímající, Ty kdo uzdravuješ nemocné, otevíráš oči slepým a zvedáš ty, kdo jsou sehnutí. Přicházíme před Tebe se skloněnou hlavou a sehnutí a prosíme.
Stovky tisíc lidí zemřely, miliony onemocněly. Zachraň je, naléhavé Tě prosíme, Pane. Zapřísaháme Tě, Pane, sešli blahobyt! Sešli úplní uzdravení nemocným, odvrať epidemii z našeho světa.
Prosíme – Bože, Ty, který jsi nás živil v době hladomoru a zajistil nám dostatek, Ty, kdo jsi nás ochránil před nákazou a zbavil nás těžké a dlouhé nemoci – pomoz nám.
Až dosud nám Tvoje milosrdenství pomáhalo a Tvoje laskavost neopustila, proto před Tebou prosíme a žádáme, abys nás léčil, Pane, a my budeme uzdraveni, abys nás zachraňoval, a my budeme zachráněni, neboť Ty jsi naše sláva.
Ať Tě slova mých úst a rozjímání mého srdce potěší, Pane, moje skálo a vykupiteli“.
Jak se připravuje v židovských rodinách tradiční novoroční hostina, uvidíte v následujícím, zajímavém videu.
Každý z nás jej slaví různě, podle toho kam se řadí:
Ortodoxní a moderní ortodoxní Židé
Ortodoxní Židé považují za hlavní zdroj židovského víry, práva a etiky Tóru tak, jak byla zjevená Mojžíšovi Bohem na hoře Sinaj a od té doby věrně předávána dále. Dodržují halachu (náboženské právo), které má být vykládáno a určováno pouze tradičním způsobem. Mezi ortodoxními Židy jsou charedim, ti, kteří nejpřísněji dodržují tradice a jsou nejsnáze rozpoznatelní svým nápadně tradičním oděvem. Mají zakryté téměř celé tělo, muži nosí obleky a ženy šaty. Vdané ženy si zakrývají i vlasy. Muži nosí symbolické třapce tzitzit a na hlavě čepičku – kipu. Často mají plnovous a někteří nosí černé klobouky a pod nimi kipu. Moderní ortodoxní Židé dodržují tradice méně přísně a většinou se oblékají běžným způsobem, jsou vice začleněni do světské kultury a společnosti, od které se neodlišují jako zvláštní skupina.
Konzervativní, hnutí Masorti a reformní
Konzervativní judaismus neboli judaismus hnutí Masorti vznikl v první polovině 20. století ve Spojených státech amerických. Považuje sice právo halacha za závazné, ale zároveň za podléhající aktuálním podmínkám společenského života. Konzervativní Židé věří, že náboženství je třeba praktikovat v souladu s měnícím se světem a nikoliv pouze jako opakování minulosti a tradic. Reformní judaismus, nazývaný také liberálním nebo progresivním judaismem, vznikl v Německu v třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Zdůrazňuje vyvíjející se charakter víry a nadřazenost etických hledisek a důrazem na rodinu, nad aspekty ceremoniálními, náboženskými. Liberálnější židovské směry se řídí jiným výkladem dodržování šabatu nebo kašrutu. Navíc se i ženy mohou stát rabínkami a v synagoze sedět spolu s muži.
Sekulární Židé
Mnoho Židů není spojeno s žádným náboženským směrem judaismu ani nedodržují žádný z tradičních zákonů, ale přesto se považují za Židy („pouto krve“). Sekulární Židé mohou slavit židovské svátky jen jako kulturní událost, nebo jako rodinnou předávaný zvyk a tradici.
Matka, jako skála
Letošní oslavy Nového roku se odehrály ve stínu epidemie koronaviru, kdy se celý Izrael ponořil do izolace. V této těžké době svou lásku k Bohu řada z nás projevuje tvrdou prací a péčí o rodinu. Rodina je, jako obvykle, naší poslední záchrannou sítí a mateřská náruč naší jistotou. Místo přání k Novému roku jim posílám děkovnou básničku (od neznámého autora), která je snad pohladí po duši:
Našim maminkám
Maminka je můj polštářek
pro sladké spaní.
Maminka je můj korálek,
co nikdy nepustím z dlaní.
Maminka je můj medvídek,
veselá pohádka i lžička medu.
Nezlob se, maminko,
líp to říct nedovedu.
Maminka je můj polštářek
pro sladké spaní.
Maminka je můj korálek,
co nikdy nepustím z dlaní.
Maminka je můj medvídek,
veselá pohádka i lžička medu.
Nezlob se, maminko,
líp to říct nedovedu.
Na závěr nesmí chybět Modlitba za uzdravení nemocných koronavirem
„Bože prvního a posledního, Bože všeho stvoření, Pane všech pokolení, Ty kdo vzbuzuješ spící a dřímající, Ty kdo uzdravuješ nemocné, otevíráš oči slepým a zvedáš ty, kdo jsou sehnutí. Přicházíme před Tebe se skloněnou hlavou a sehnutí a prosíme.
Stovky tisíc lidí zemřely, miliony onemocněly. Zachraň je, naléhavé Tě prosíme, Pane. Zapřísaháme Tě, Pane, sešli blahobyt! Sešli úplní uzdravení nemocným, odvrať epidemii z našeho světa.
Prosíme – Bože, Ty, který jsi nás živil v době hladomoru a zajistil nám dostatek, Ty, kdo jsi nás ochránil před nákazou a zbavil nás těžké a dlouhé nemoci – pomoz nám.
Až dosud nám Tvoje milosrdenství pomáhalo a Tvoje laskavost neopustila, proto před Tebou prosíme a žádáme, abys nás léčil, Pane, a my budeme uzdraveni, abys nás zachraňoval, a my budeme zachráněni, neboť Ty jsi naše sláva.
Ať Tě slova mých úst a rozjímání mého srdce potěší, Pane, moje skálo a vykupiteli“.