Ukrajinská rozcvička
Mám rád teorii relativity, protože mi umožňuje podívat se na problém z různých úhlů pohledu a dojít k odlišným závěrům než média hlavního proudu. Rád bych se na válku na Ukrajině podíval optikou druhé války mezi USA a Čínou.
Mladším čtenářům připomínám, že ta první – v 50. letech minulého století – začala bojem mezi dvěma Korejemi a přerostla ve střetnutí USA a jeho spojenců s Čínou podporovanou SSSR, (ZDE). Dnešní americko-čínská válka se vede o obsazení carského křesla v Kremlu. Která ze soupeřících stran jej obsadí, získá přístup jak k obrovským surovinovým zdrojům Ruska, tak i rozhodující vliv na 4 200 km dlouhou, rusko-čínskou hranici.
Zájmy USA
Podaří-li se USA, díky vítězství v ukrajinské válce, posadit do carského křesla v Kremlu proamerického politika (tj. druhého Borise Jelcina), mají vyhráno. Jeho hlavním úkolem bude privatizovat ruské surovinové zdroje ve prospěch amerických firem a povolit výstavbu amerických vojenských základen podél rusko-čínských hranic.
Pokud se Američanům křeslo v Kremlu obsadit nepodaří a nebudou chtít postrčit Rusy do náruče Číny, Íránu a Severní Koreje, budou muset Rusům porážku hodně osladit. V mírové smlouvě si dovedu představit uplatnění starého dobrého principu „výměny území za spojenectví“. Rusko jí získá území „Novoruska“ (ZDE) a na oplátku se zaváže přidat se k Západu v boji s Čínou. Jinými slovy Rusům bude z ukrajinské války vybudován „zlatý most“, jenž jim umožní vycouvat a „zachovat si tvář“. Připomeňme si v této souvislosti druhou světovou válku, kterou Rusové začali spojenectvím s Hitlerem (podpisem paktu Ribbentrop – Molotov) a nakonec „změnili stranu“ a Hitlera pomohli porazit. Stejně tak, dokud byl jako spojenec potřebný Josif Vissarionovič Stalin, byl Západem využíván, tak ne Vladimír Putin? Nic nového pod sluncem!
Zájmy Číny
Čína samozřejmě nechce přijít o ruské suroviny, natož dovolit, aby v blízkosti jejích hranic vznikly americké základny. Jinými slovy Čína udělá vše proto, aby v Kremlu seděl pro čínský prezident. Pokud Rusko začne výrazně vojensky prohrávat, Číně nezbude nic jiného než přijít Rusku na pomoc. Nepředpokládám, že vstoupí do konfliktu přímo, ale v zastoupení vojáků ze Severní Koreje. Sto až dvě sta tisíc severokorejských vojáků může rozpoutat na Ukrajině úplná jatka. Atomové bomby netřeba!
Konec rozcvičky – začátek skutečné války?
Z dnešního pohledu lze soudit, že kromě Číny se ani jedné ze zbývajících velmocí nepodařilo splnit vytčený cíl. Rusům se nepodařilo obsadit Kyjev a dosadit tam k moci svého prezidenta (typu Viktora Janukovyče) a Američanům se zase nepodařilo dosadit do Kremlu druhého Borise Jelcina. Uspěli jen Číňané, kteří udrželi u moci Vladimíra Putina, svého pročínského prezidenta. Všechny tři velmoci si teď musí ujasnit, zda nastal čas ukrajinské vojenské cvičení ukončit a začít mírová jednání, anebo se začít seriózně připravovat na skutečnou II. americko-čínskou válku. Co se týče ruského spojence Číny, Vladimíra Putina, zatím jej bota nikde příliš netlačí. Ekonomika sice není v excelentním, ale udržitelném stavu a lid se proti němu masově nebouří. Souhrnně řečeno, nic mu nebrání ve válce pokračovat. Američané si myslí, že ruská armáda je jen „papírový tygr“, takže proč se jej nepokusit porazit? Vůdce třetí velmoci, čínský prezident Si Ťin-pching několikrát zopakoval, že se Čína začne připravovat na válku, rozšíří armádní výcvik a navýší vojenské výdaje a kapacity. Nechci být „kanárek v dole“ a signalizovat neštěstí, ale moje analýza spíše než k míru, vede ke vzniku skutečné americko-čínské války.
Co říci závěrem? Rozhodně nechci, aby v každé obci, kterou prošla válka, stál pomníček se jmény mrtvých. Ve své předpovědi se budu velice rád mýlit.
Mladším čtenářům připomínám, že ta první – v 50. letech minulého století – začala bojem mezi dvěma Korejemi a přerostla ve střetnutí USA a jeho spojenců s Čínou podporovanou SSSR, (ZDE). Dnešní americko-čínská válka se vede o obsazení carského křesla v Kremlu. Která ze soupeřících stran jej obsadí, získá přístup jak k obrovským surovinovým zdrojům Ruska, tak i rozhodující vliv na 4 200 km dlouhou, rusko-čínskou hranici.
Zájmy USA
Podaří-li se USA, díky vítězství v ukrajinské válce, posadit do carského křesla v Kremlu proamerického politika (tj. druhého Borise Jelcina), mají vyhráno. Jeho hlavním úkolem bude privatizovat ruské surovinové zdroje ve prospěch amerických firem a povolit výstavbu amerických vojenských základen podél rusko-čínských hranic.
Pokud se Američanům křeslo v Kremlu obsadit nepodaří a nebudou chtít postrčit Rusy do náruče Číny, Íránu a Severní Koreje, budou muset Rusům porážku hodně osladit. V mírové smlouvě si dovedu představit uplatnění starého dobrého principu „výměny území za spojenectví“. Rusko jí získá území „Novoruska“ (ZDE) a na oplátku se zaváže přidat se k Západu v boji s Čínou. Jinými slovy Rusům bude z ukrajinské války vybudován „zlatý most“, jenž jim umožní vycouvat a „zachovat si tvář“. Připomeňme si v této souvislosti druhou světovou válku, kterou Rusové začali spojenectvím s Hitlerem (podpisem paktu Ribbentrop – Molotov) a nakonec „změnili stranu“ a Hitlera pomohli porazit. Stejně tak, dokud byl jako spojenec potřebný Josif Vissarionovič Stalin, byl Západem využíván, tak ne Vladimír Putin? Nic nového pod sluncem!
Zájmy Číny
Čína samozřejmě nechce přijít o ruské suroviny, natož dovolit, aby v blízkosti jejích hranic vznikly americké základny. Jinými slovy Čína udělá vše proto, aby v Kremlu seděl pro čínský prezident. Pokud Rusko začne výrazně vojensky prohrávat, Číně nezbude nic jiného než přijít Rusku na pomoc. Nepředpokládám, že vstoupí do konfliktu přímo, ale v zastoupení vojáků ze Severní Koreje. Sto až dvě sta tisíc severokorejských vojáků může rozpoutat na Ukrajině úplná jatka. Atomové bomby netřeba!
Konec rozcvičky – začátek skutečné války?
Z dnešního pohledu lze soudit, že kromě Číny se ani jedné ze zbývajících velmocí nepodařilo splnit vytčený cíl. Rusům se nepodařilo obsadit Kyjev a dosadit tam k moci svého prezidenta (typu Viktora Janukovyče) a Američanům se zase nepodařilo dosadit do Kremlu druhého Borise Jelcina. Uspěli jen Číňané, kteří udrželi u moci Vladimíra Putina, svého pročínského prezidenta. Všechny tři velmoci si teď musí ujasnit, zda nastal čas ukrajinské vojenské cvičení ukončit a začít mírová jednání, anebo se začít seriózně připravovat na skutečnou II. americko-čínskou válku. Co se týče ruského spojence Číny, Vladimíra Putina, zatím jej bota nikde příliš netlačí. Ekonomika sice není v excelentním, ale udržitelném stavu a lid se proti němu masově nebouří. Souhrnně řečeno, nic mu nebrání ve válce pokračovat. Američané si myslí, že ruská armáda je jen „papírový tygr“, takže proč se jej nepokusit porazit? Vůdce třetí velmoci, čínský prezident Si Ťin-pching několikrát zopakoval, že se Čína začne připravovat na válku, rozšíří armádní výcvik a navýší vojenské výdaje a kapacity. Nechci být „kanárek v dole“ a signalizovat neštěstí, ale moje analýza spíše než k míru, vede ke vzniku skutečné americko-čínské války.
Co říci závěrem? Rozhodně nechci, aby v každé obci, kterou prošla válka, stál pomníček se jmény mrtvých. Ve své předpovědi se budu velice rád mýlit.