Názor, že premiér není víc než občan, je podlost pražské kavárny. Babiš si odpracoval volby, měli bychom tedy počkat čtyři roky a potom to řešit, naznačuje předseda sněmovny, pan Vondráček. Něco jako vyčkat času jako husy klasu či ovce ostříhání. Nejspíš respektovat odložení i v případě ostatních vyšetřovaných. Ovšem s největší pravděpodobností už bez těch policistů a státních zástupců, kteří jsou v této kauze příliš aktivní, což se nelíbí například Miloši Zemanovi. Věřme, že budoucí pan ministr vnitra bude k řediteli státu Babišovi loajální, jak má každý správný podřízený být vůči šéfovi. Bez takové loajálnosti bychom nikam nedošli.

Zvlášť, když revolučně nahrazujeme starý systém. To Babiš a babišovci říkají dost často. Lze si to přeložit: místo parlamentní demokracie zavedeme demokracii podnikovou. 1) Šéf má vždy pravdu. 2) Nemá-li Šéf pravdu, platí bod 1). To kolečko je hranaté. A všeci kradnú. Tak překonáme i demokracii lidovou.

Zatím nás brzdí zaprodaná média, nespolupracující opozice, neziskové organizace, EU, havloidi, NATO, Soros, Kalousek, někteří nezařazení solitéři -- chytří rebelové a kverulanti, a jak se praví ve starém židovském vtipu, taky cyklisti. Otravování této pakáže bychom ovšem mohli snadno umlčet. Doslova kouzelným proutkem. Vždyť my totiž takové čarovné ukazovátko už máme. Bojují za něj vehementně spojenci ANO – komunisté a okamurovci. Nazývá se Referendum.

Navrhuji použít v případě Čapí hnízdo právě tento úžasný prostředek, který by měl být nadřazen všemu; moci zákonodárné, výkonné i soudní. Hlas lidu, hlas Boží. A Bůh je přece nade vším. A Andrej je Bůh a Babiš je jeho Prorok!

Kdysi v Athénách vynalezli střepinový soud. Ostrakismus. Občané dostali střepinu a na ni napsali jméno toho, kdo by měl dle jejich názoru vymáznout do vyhnanství. Což tedy rozdat českému občanstvu střepiny a položit mu otázku: „Je Andrej Babiš nevinen?“
Jsem přesvědčen, že odpověď by zněla: „ANO!“
A bylo by vymalováno.

Nemuseli by se v boji za policií a státními zástupci pronásledované politiky-mučedníky, namáhat svými vlivy, tlaky či napadáním a pomlouváním kdekoho ani Zeman, ani pravděpodobný nový ministr vnitra ani poslanci Babišova hnutí, ani ti z KSČM a Tomio Okamury, kteří sice říkají, že nevědí, ale všechny indicie zatím nasvědčují, že vědí. Hlavně, že budou vědět, až bude třeba.

Místo zastupitelů, policistů, státních zástupců a soudců rozhodl by o zrušení imunity, vyšetřování, stíhání, souzení a dalších všelijakých užvaněných serepetiček rázně, stručně a srozumitelně bez zdržovaní promluvil posvěcený Lid: „Náš Andrej je nevinen! Aleluja!“

Výsledky by byly přepočítány v účetní divizi holdingu Agrofert, mateřské společnosti České republiky, to do doby než se Státní statistický úřad řádně stabilizuje a loajalizuje. S radostnou zprávou o Velmistrově nevině běželi by poslové na lánský zámek. Ze samé radosti by Miloš Zeman povolil paní Ivance odstřel jednoho imigranta ze skupinky, chované v lánské oboře pro výstrahu, poznání a také povyražení. Sám by si na motivy ruských národních písní zatančil temperamentního kozáčka a vypil několik stakanů koktejlu „Razumějem sebja“ – slivovice s vodkou.

Na regulérní průběh referenda by mohli dohlížet odkudsi z nebe spadlí zelení mužíčci. Mají to z Krymu vyzkoušené. A pokornou supliku Miloše Zemana o jejich obětavou pomoc by jistě Putin neodmítl. Zvlášť, kdyby se přimluvili takoví kovaní pánové jako třeba Radek Koten za SPD a Stanislav Grospič za komunisty. Případně zpovzdálí generál Zbytek a ropák Nejedlý.

Myslím, že referendum by bylo to nejsprávnější, nejpřehlednější a nejjednodušší řešení. Rozhodla by jednotná národně-lidová fronta. Zbavili bychom se konečně otravné zastupitelské demokracie. Měli bychom tu svoji.