Rok 2016 byl překvapivý. Rok 2017 bude možná horší
Jaký byl rok 2016? Jednou větou bych řekl, že překvapivý. Když se dívám zpětně na to, co jsem v lednu ve svém blogu pro rok 2016 očekával, mnoho věcí se naplnilo a mnoho věcí bude platit i pro rok 2017. Jednoznačně jsem se však zmýlil v politice. Ta byla přitom pro globální ekonomiku klíčová. Politika rozdala nové karty.
V lednu jsem psal, že nás čeká rok populismu a falešná kampaň plná propagandy. To jsem se ještě trefil. Propaganda je dnes snad úplně všude. Veřejně se už mluví o tom, že některým médiím se nedá věřit a že si je některé zájmové skupiny koupily. Společnost v Evropě i USA díky tomu rozdělila. Pohled na politiku jako levici a pravici skončil.
Přiznám se ale, že jsem nečekal, že si Británie vybere BREXIT, ani že v USA bude zvolen prezidentem D. Trump. V lednu se to zdálo opravdu nepravděpodobné. Také jsem nečekal dohodu s Tureckem a Řeckem, ani to, že se podaří trochu přidusit uprchlickou vlnu do Evropy. Naopak jsem čekal, že trend roku 2015 bude pokračovat a do Německa přijde další milion lidí. Imigrace je sice stále velké téma, ale už je to jen politické, nikoli ekonomické téma.
Z pohledu makroekonomických indikátorů je však zásadní, že se naplnila očekávání, že rok 2016 nepřinese žádné výrazné oživení a že centrální banky budou dále dopovat globální ekonomiku novými penězi. To vede k ohromné bublině na trhu dluhopisů i akcií. Svět je i díky rekordně nízkým úrokovým sazbám předlužený. Planeta neměla dluh ještě nikdy tak velký jako dnes. Aby průmysl rostl, podporují ho některé centrální banky tím, že pokračují v měnových válkách, kdy se snaží pomoci exportérům slabým kurzem.
Z pohledu domácí ekonomiky byl rok 2016 ve znamení zpomalení ekonomiky. Vláda nedokázala změnit klíčové trendy, což je ovšem pochopitelné. Politici svůj vliv na ekonomiku přeceňují. Pro nás není ani tak důležité, co dělá česká vláda, ale co dělá německá vláda. Udává směr celé střední Evropě. A Německo letos dosáhlo nejnižší nezaměstnanosti od roku 1990, kdy došlo ke znovusjednocení Východu a Západu. Není proto překvapivé, že i česká nezaměstnanost dosáhla letos rekordně nízké úrovně.
Zatímco v listopadu 2015 jsme byli na 5,9 %, v listopadu 2016 jsme na 4,9 %. Bez práce je jen 363 tisíc lidí. Pro zajímavost: v lednu 2014 jsme měli ještě 629 tisíc lidí bez práce. V ekonomice vznikají nová místa. Zatímco v lednu 2014 připadali na jedno volné místo v průměru 17,3 uchazeči, dnes to je jen 2,7 uchazečů. Tak snadno se práce hledala naposledy před krizí. Kdo chce, si nyní práci najde. To je podle mě pro běžné lidi naprosto nejdůležitější makroekonomická zpráva.
Nicméně problém je, že přesně toto jsme viděli v září 2008. To jsme byli také na úrovni na 2,7 uchazeče o místo. Ještě půl roku se situace na trhu práce zlepšovala a pak přišel tvrdý náraz a krize. Náraz přišel ze zahraničí. I tentokrát přijde ze zahraničí. To, že je nyní nezaměstnanost rekordně nízká, je totiž dáno vývojem v zahraničí.
Ohledně vývoje Evropy jsem pesimista. Data z Německa jsou sice nadějná, ale data mimo Německo už ne. Navíc roku 2017 bude politicky velmi nestandardní. Objeví se ohromná politická rizika, která ovlivní náladu. V Itálii budou předčasné volby a průzkumy ukazují, že možná vyhraje strana, která chce, aby Itálie vystoupila z EU.
V březnu by měl proběhnout BREXIT. Tou dobou budou volby v Nizozemsku. I zde průzkumy ukazují, že nejsilnější bude strana, která chce, aby Nizozemsko opustilo EU. V květnu budou volby ve Francii, kde je téměř jisté, že do finále voleb postoupí politička, která chce, aby Francie opustila EU. A pak přijdou volby v Německu, kde rychle sílí AfD, která chce také opustit EU. Je to málo nejistoty a nestability?
ECB přitom stále pumpuje peníze do ekonomiky, protože se ekonomice nedaří. Ceny nemovitostí jsou ale už přehřáté téměř po celé EU, protože úrokové sazby jsou nepřirozeně nízké. Všude proto centrální banky zatáhly za brzdu u hypoték. Turecko navíc hrozí, že uvolní stavidla, aby do EU odešly 3 miliony imigrantů. Kde hledat stimuly růstu?
Globální akcie i dluhopisy jsou přehřáté. Poslední růst byl bláznivý. Trump byl pro akcie ohromným stimulem. Co za ním ale stojí? Je to něco hmatatelného? Ví svět, co Trump skutečně udělá? To je živná půda pro velké budoucí zklamání.
Navíc v USA vzrostou úrokové sazby. Růst úrokových sazeb není pro akcie dobrý. Podniky budou mít dražší kapitál. Pravděpodobnost pádu akcií roste. Vedle toho mají evropské banky stále problém s kapitálem a špatnými úvěry. Kapitál ve velkém odtéká z Itálie. Odtéká ale i z Asie.
Globální kapitál cítí příležitosti v USA. Nejen, že tam rostou úrokové sazby, ale vrací se tam i výroba, která byla původně v Asii. Díky novým technologiím, jako je 3D tisk, není už nutné vyrábět např. boty v Asii. V USA i Evropě je dnes vyrobíte lepší i levnější než v Asii a blíž zákazníkovi. Asie proto přichází o pracovní místa. V Evropě ale také nová nevznikají. Nové stroje nepotřebují lidi. Očekávám proto přidušení Asie, kam ovšem směřuje značná část evropského zboží. Kruh se uzavírá.
Navíc během roku 2017 ČNB uvolní kurz koruny. Ta nejspíš kvůli ohromnému přebytku obchodní bilance posílí, což zbrzdí růst ekonomiky (kdyby ovšem přišla krize dříve, než čekám, naopak dočasně oslabí). Opuštění intervencí bude velmi zajímavé. Nebude to vůbec triviální. Podle mě intervence nebyly dobré. Inflace, kterou měly přinést, tu stále není. A je to logické. Růst spotřebitelských cen v poslední době odráží hlavě změny ceny ropy, a ropa je podstatně levnější než před pár lety. Export i průmysl podle posledních dat meziročně klesají.
ČNB tvrdí, že kurz nechá skokově posílit. Mně to připadá jako hloupost a nevěřím tomu. Zkusili to Švýcaři a byl to průšvih. ČNB také mlží s tím, kdy intervence skončí. Tváří se, že to je ekonomická záležitost. Já si ale myslím, že to je spíš záležitost politická. Blíží se prezidentské volby a prezident volí bankovní radu. Prezident se přitom stavěl proti intervencím. Nová bankovní rada dělá, jako když to neví. Čekám proto, že trh bude načasováním konce intervencí opět překvapen.
Trh práce narazil na své možnosti. Nezaměstnanost už je tak nízká, že nemá moc kam klesat. To je přirozená bariéra dalšího růstu. Domácnosti sice budou utrácet, mzdy porostou, ale už nebude ubývat nezaměstnaných.
Domnívám se proto, že očekávání vlády i ČNB ohledně budoucího růstu jsou falešně optimistická. Fondy EU nedokáží zvrátit globální trendy. To, že se budou víc čerpat evropské peníze, pomůže řadě podvodníků, ale ekonomice ne. Čekám proto během roku výrazné zpomalení ekonomiky. První polovina roku bude ještě dobrá, ale druhá bude mizerná. Jako na potvoru budou tou dobou právě volby. Možná, že je to už zasáhne. A pokud je to ještě nezasáhne, tak populistická hesla pošlou do úřadu nováčky, aby se hned potýkali s velkými problémy. Rozhodně proto nečekám, že se zopakuje situace, kdy si stát naplánoval deficit ve výši 70 mld. Kč, aby nakonec skončil rozpočet přebytkem. Rozpočet skončí hůř.
Napsáno 9. Prosince 2016 pro časopis Komora.cz
V lednu jsem psal, že nás čeká rok populismu a falešná kampaň plná propagandy. To jsem se ještě trefil. Propaganda je dnes snad úplně všude. Veřejně se už mluví o tom, že některým médiím se nedá věřit a že si je některé zájmové skupiny koupily. Společnost v Evropě i USA díky tomu rozdělila. Pohled na politiku jako levici a pravici skončil.
Přiznám se ale, že jsem nečekal, že si Británie vybere BREXIT, ani že v USA bude zvolen prezidentem D. Trump. V lednu se to zdálo opravdu nepravděpodobné. Také jsem nečekal dohodu s Tureckem a Řeckem, ani to, že se podaří trochu přidusit uprchlickou vlnu do Evropy. Naopak jsem čekal, že trend roku 2015 bude pokračovat a do Německa přijde další milion lidí. Imigrace je sice stále velké téma, ale už je to jen politické, nikoli ekonomické téma.
Z pohledu makroekonomických indikátorů je však zásadní, že se naplnila očekávání, že rok 2016 nepřinese žádné výrazné oživení a že centrální banky budou dále dopovat globální ekonomiku novými penězi. To vede k ohromné bublině na trhu dluhopisů i akcií. Svět je i díky rekordně nízkým úrokovým sazbám předlužený. Planeta neměla dluh ještě nikdy tak velký jako dnes. Aby průmysl rostl, podporují ho některé centrální banky tím, že pokračují v měnových válkách, kdy se snaží pomoci exportérům slabým kurzem.
Z pohledu domácí ekonomiky byl rok 2016 ve znamení zpomalení ekonomiky. Vláda nedokázala změnit klíčové trendy, což je ovšem pochopitelné. Politici svůj vliv na ekonomiku přeceňují. Pro nás není ani tak důležité, co dělá česká vláda, ale co dělá německá vláda. Udává směr celé střední Evropě. A Německo letos dosáhlo nejnižší nezaměstnanosti od roku 1990, kdy došlo ke znovusjednocení Východu a Západu. Není proto překvapivé, že i česká nezaměstnanost dosáhla letos rekordně nízké úrovně.
Zatímco v listopadu 2015 jsme byli na 5,9 %, v listopadu 2016 jsme na 4,9 %. Bez práce je jen 363 tisíc lidí. Pro zajímavost: v lednu 2014 jsme měli ještě 629 tisíc lidí bez práce. V ekonomice vznikají nová místa. Zatímco v lednu 2014 připadali na jedno volné místo v průměru 17,3 uchazeči, dnes to je jen 2,7 uchazečů. Tak snadno se práce hledala naposledy před krizí. Kdo chce, si nyní práci najde. To je podle mě pro běžné lidi naprosto nejdůležitější makroekonomická zpráva.
Nicméně problém je, že přesně toto jsme viděli v září 2008. To jsme byli také na úrovni na 2,7 uchazeče o místo. Ještě půl roku se situace na trhu práce zlepšovala a pak přišel tvrdý náraz a krize. Náraz přišel ze zahraničí. I tentokrát přijde ze zahraničí. To, že je nyní nezaměstnanost rekordně nízká, je totiž dáno vývojem v zahraničí.
Ohledně vývoje Evropy jsem pesimista. Data z Německa jsou sice nadějná, ale data mimo Německo už ne. Navíc roku 2017 bude politicky velmi nestandardní. Objeví se ohromná politická rizika, která ovlivní náladu. V Itálii budou předčasné volby a průzkumy ukazují, že možná vyhraje strana, která chce, aby Itálie vystoupila z EU.
V březnu by měl proběhnout BREXIT. Tou dobou budou volby v Nizozemsku. I zde průzkumy ukazují, že nejsilnější bude strana, která chce, aby Nizozemsko opustilo EU. V květnu budou volby ve Francii, kde je téměř jisté, že do finále voleb postoupí politička, která chce, aby Francie opustila EU. A pak přijdou volby v Německu, kde rychle sílí AfD, která chce také opustit EU. Je to málo nejistoty a nestability?
ECB přitom stále pumpuje peníze do ekonomiky, protože se ekonomice nedaří. Ceny nemovitostí jsou ale už přehřáté téměř po celé EU, protože úrokové sazby jsou nepřirozeně nízké. Všude proto centrální banky zatáhly za brzdu u hypoték. Turecko navíc hrozí, že uvolní stavidla, aby do EU odešly 3 miliony imigrantů. Kde hledat stimuly růstu?
Globální akcie i dluhopisy jsou přehřáté. Poslední růst byl bláznivý. Trump byl pro akcie ohromným stimulem. Co za ním ale stojí? Je to něco hmatatelného? Ví svět, co Trump skutečně udělá? To je živná půda pro velké budoucí zklamání.
Navíc v USA vzrostou úrokové sazby. Růst úrokových sazeb není pro akcie dobrý. Podniky budou mít dražší kapitál. Pravděpodobnost pádu akcií roste. Vedle toho mají evropské banky stále problém s kapitálem a špatnými úvěry. Kapitál ve velkém odtéká z Itálie. Odtéká ale i z Asie.
Globální kapitál cítí příležitosti v USA. Nejen, že tam rostou úrokové sazby, ale vrací se tam i výroba, která byla původně v Asii. Díky novým technologiím, jako je 3D tisk, není už nutné vyrábět např. boty v Asii. V USA i Evropě je dnes vyrobíte lepší i levnější než v Asii a blíž zákazníkovi. Asie proto přichází o pracovní místa. V Evropě ale také nová nevznikají. Nové stroje nepotřebují lidi. Očekávám proto přidušení Asie, kam ovšem směřuje značná část evropského zboží. Kruh se uzavírá.
Navíc během roku 2017 ČNB uvolní kurz koruny. Ta nejspíš kvůli ohromnému přebytku obchodní bilance posílí, což zbrzdí růst ekonomiky (kdyby ovšem přišla krize dříve, než čekám, naopak dočasně oslabí). Opuštění intervencí bude velmi zajímavé. Nebude to vůbec triviální. Podle mě intervence nebyly dobré. Inflace, kterou měly přinést, tu stále není. A je to logické. Růst spotřebitelských cen v poslední době odráží hlavě změny ceny ropy, a ropa je podstatně levnější než před pár lety. Export i průmysl podle posledních dat meziročně klesají.
ČNB tvrdí, že kurz nechá skokově posílit. Mně to připadá jako hloupost a nevěřím tomu. Zkusili to Švýcaři a byl to průšvih. ČNB také mlží s tím, kdy intervence skončí. Tváří se, že to je ekonomická záležitost. Já si ale myslím, že to je spíš záležitost politická. Blíží se prezidentské volby a prezident volí bankovní radu. Prezident se přitom stavěl proti intervencím. Nová bankovní rada dělá, jako když to neví. Čekám proto, že trh bude načasováním konce intervencí opět překvapen.
Trh práce narazil na své možnosti. Nezaměstnanost už je tak nízká, že nemá moc kam klesat. To je přirozená bariéra dalšího růstu. Domácnosti sice budou utrácet, mzdy porostou, ale už nebude ubývat nezaměstnaných.
Domnívám se proto, že očekávání vlády i ČNB ohledně budoucího růstu jsou falešně optimistická. Fondy EU nedokáží zvrátit globální trendy. To, že se budou víc čerpat evropské peníze, pomůže řadě podvodníků, ale ekonomice ne. Čekám proto během roku výrazné zpomalení ekonomiky. První polovina roku bude ještě dobrá, ale druhá bude mizerná. Jako na potvoru budou tou dobou právě volby. Možná, že je to už zasáhne. A pokud je to ještě nezasáhne, tak populistická hesla pošlou do úřadu nováčky, aby se hned potýkali s velkými problémy. Rozhodně proto nečekám, že se zopakuje situace, kdy si stát naplánoval deficit ve výši 70 mld. Kč, aby nakonec skončil rozpočet přebytkem. Rozpočet skončí hůř.
Napsáno 9. Prosince 2016 pro časopis Komora.cz