Návštěva staré dámy
Minulý týden jsem vzal dceru do Divadla na Vinohradech na hru švýcarského dramatika Friedricha Dürrenmatta: „Návštěva staré dámy.“ Byl jsem naprosto nadšený! Nadčasová, geniální hra, která má stále co říct.
Ahoj, krásko!
V pátek jsem vzdal dceru do Divadla na Vinohradech na hru britské autorky Penelope Skinner Ahoj, krásko! (Linda). Naprosto fantastická hra, kterou všem doporučuji!
Jedná se o novinku. Premiéra byla v polovině května. I díky tomu hra popisuje velmi aktuální témata, jako je šíření intimních fotek bývalých partnerů po sociálních sítích jako trest za rozchod. Tak moderní téma jsem v Divadle na Vinohradech ještě neviděl, a to jsem ze stávajícího repertoáru viděl skoro vše.
Než půjdou mladí k volbám
Minulou sobotu jsem vzal dceru a neteř do Divadla na Vinohradech na hru Ucho. Vzhledem k tomu, že budou také brzo volit, chtěl jsem, aby nesedly na lep komunistům a pirátům a chápaly, jaký byl minulý režim a co to je nesvoboda.
Znovusjednocení Korejí
V sobotu jsem vzal dceru do Divadla Rokoko na hru Znovusjednocení Korejí. Asi jako všichni i já jsem podle názvu čekal, že se bude jednat o vizi, jak to jednou dopadne na Dálném Východě, až se pokusí udělat něco, jako před skoro třiceti lety Němci. (Čekám, že se mnoho lidí připravuje, jak se na tom napakuje.) Ale nebylo to ani o politice, ani o penězích. Název jen mate. Klidně se to mohlo jmenovat: „Dvě rovnoběžky!“, ale to by nebylo tak sexy.
Česko-německá Sexmise
V pátek jsem šel do divadla Komedie na dramatizaci románu Petry Hůlové: „Stručné dějiny Hnutí“. Původně jsem chtěl vzít dceru, ale pak jsem zjistil, že hra není vhodná pro děti - jednak kvůli slovníku a jednak kvůli tomu, že je opravdu evropská. Hraje se ve třech jazycích, kde se během jedné věty jazyky prolínají. To může být pro někoho, kdo neovládá jazyky, problém. Myslím, že angličtina a čeština zaznívají stejně často. Možná dvacet procent tvoří němčina.
Sluníčková agitka na Vinohradech
Včera jsem vzal dceru do Vinohradského divadla na hru Viliama Klimáčka Hrobníkova dcera. Na hru jsem se velmi těšil, protože na slovenského autora v českém divadle často nenarazíte. A je to podle mě škoda.
Plnou parou – recenze
V sobotu jsem byl v divadle Palace na hře René Heinersdorffa „Plnou parou“. Jedná se o klasickou komedii plnou nedorozumění. Jen velký škarohlíd se při hře nebaví.
Lev v zimě
Divadelní rok 2019 jsme s dcerou zahájili ve Vinohradské divadle hrou Lev v zimě. Ta se odehrává ve středověké Anglii, kde se král Jindřich II chystá předat vládu svým synům. Ovšem moc s tím nespěchá, což jeho syny zneklidňuje. Prahnou po moci a přemýšlí, jak se dostat k majetkům a jeden z nich i ke koruně dříve. Situaci navíc komplikuje to, že ty nejzajímavější majetky jsou ve Francii. Na tento majetek si ale dělá zálusk francouzský král. Vše je neuvěřitelně komplikované, protože to vychází ze skutečnosti. Tato část historie Británie prostě není přehledná.
Čarodějky ze Salemu - recenze
Včera jsem vzal dceru do Divadla na Vinohradech na hru Čarodějky ze Salemu. U hry píšou, že není vhodná pro děti do 12 let, a věděli proč. Tohle je vážně drama! Žádná sranda, syrové až na kost a hlavně podle reálné předlohy. Žádná slátanina, žádná snaha o falešnou zábavu, ale skutečná historie Ameriky z pera Arthura Millera.
Recenze: Nepřítel lidu
Včera jsem zažil kulturní šok. Šel jsem do divadla Komedie na „Nepřítel lidu“ od Henrika Ibsena a naivně jsem čekal, že uvidím dílo Ibsena v nějaké lehce upravené podobě. V posledních letech jsem byl na všem, co se hrálo v Městských divadlech pražských a nic nebylo špatné, a proto jsem ani moc nečetl, o čem hra bude. A to byla chyba! Pražští politici se vloni rozhodli vyměnit vedení Městských divadel pražských a výsledek je tady. Dali prostor mladým divadelníkům říkajícím si Lachende Bestien, kteří usilují o maximální originalitu za každou cenu. Je to taková hra na umění a zneužití Ibsenova jména k šíření ekoterorismu, protože hra toho s Ibsenem nemá moc společného.
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
