Transparence neformálně, po chlapsku
Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě údajně klíčový návrh zákona v boji proti korupci. Nese slibný název: o zvýšení transparentnosti akciových společností. A věru. Počítá s tím, že 1. 1. 2014 u nás odzvoní listinným akciím na majitele. Společnosti je buď zaknihují v centrálním depozitáři, nebo uloží do bankovního sejfu. Žádné temné obchody z ručky do ručky. O majitelích se povede elektronická evidence. Anonymní listiny, které zůstanou v oběhu, se samy změní na jméno. Dokud se vlastník nepřihlásí a společnost jej nezapíše na seznam, nevykoná žádná práva, ani nedostane dividendu. Ta se bude vyplácet jen převodem na účet, jehož číslo se u každého akcionáře povinně zaeviduje.
Nesdílím skepsi, že zákon k ničemu není. Že bude jen obtěžovat poctivé, kteří nekorumpují ani nesoutěží o veřejné zakázky a anonymní akcie drží k legitimním cílům (například ochrana před závistí a vydíráním), zatímco organizovaný zločin si poradí. Jistě. Vždy se najde bílý (či "mrtvý") kůň, kterého za sebe lump nechá zapsat. A dokud budou policisté postupovat "tak jakoby neformálně, chlapi, fakt moc dík" a státní zástupci špehovat leda sami sebe, nikoho nedohledají. Návrh sám o sobě má přesto smysl. Mohl by to být užitečný krok správným směrem. Nebýt ovšem jiného zákona, který z něj dělá pouhé stéblo přes cestu korupci.
Od 1. 1. 2014 má začít platit i nový občanský zákoník. Jako na zavolanou zavádí tzv. svěřenský fond. Kouzlo, o kterém se našim korupčníkům dosud nesnilo. Anonymní majetek v čisté podobě. Člověk, který jej bude spravovat (svěřenský správce), bude sice v katastru nemovitostí, v bance či v seznamu akcionářů zapsán jmenovitě. Každému ale bude jasné, že majetek spravuje pro jiného. Pro koho? V podstatě pro nikoho - pro fond samotný. Užívat majetek, inkasovat příjmy bude tzv. "obmyšlený". Kdo jím je, se nedozvíme. Vzpomeňme jen na hledání vlastníka toskánské vily, ve které se svého času slunili všichni naši "pořádní chlapi s gulema". Skončili jsme leda u brány lichtenštejnského anštaltu, což je obdoba takového fondu. Skutečného vlastníka vily nenajdete. A náš nový občanský zákoník nabízí podobný nástroj, jako je anštalt, přímo na domácí půdě...
Je jasné, že kdo chce, může si založit svěřenský fond v zahraničí už dnes. Jeho uzákonění v českém právním řádu je však krokem, který zřízení této šikovné schovávačky velmi zjednoduší a zlevní tak, aby byla dostupná pro každého a mohla se stát běžnou součástí života. Vynalézavé české prostředí ji jistě i dovede k dokonalosti. Především však tento institut jde přesně opačným směrem než zákaz anonymních akcií. Je to, jako by vláda před anonymním vlastnictvím pečlivě utěsňovala každou skulinu oken, současně mu ale dokořán otevřela dveře. Ve světle zavedení svěřenského fondu vypadá návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností jen jako populistický krok naoko. Transparence tak jakoby neformálně, po chlapsku.
HN- 13.4.2012
Nesdílím skepsi, že zákon k ničemu není. Že bude jen obtěžovat poctivé, kteří nekorumpují ani nesoutěží o veřejné zakázky a anonymní akcie drží k legitimním cílům (například ochrana před závistí a vydíráním), zatímco organizovaný zločin si poradí. Jistě. Vždy se najde bílý (či "mrtvý") kůň, kterého za sebe lump nechá zapsat. A dokud budou policisté postupovat "tak jakoby neformálně, chlapi, fakt moc dík" a státní zástupci špehovat leda sami sebe, nikoho nedohledají. Návrh sám o sobě má přesto smysl. Mohl by to být užitečný krok správným směrem. Nebýt ovšem jiného zákona, který z něj dělá pouhé stéblo přes cestu korupci.
Od 1. 1. 2014 má začít platit i nový občanský zákoník. Jako na zavolanou zavádí tzv. svěřenský fond. Kouzlo, o kterém se našim korupčníkům dosud nesnilo. Anonymní majetek v čisté podobě. Člověk, který jej bude spravovat (svěřenský správce), bude sice v katastru nemovitostí, v bance či v seznamu akcionářů zapsán jmenovitě. Každému ale bude jasné, že majetek spravuje pro jiného. Pro koho? V podstatě pro nikoho - pro fond samotný. Užívat majetek, inkasovat příjmy bude tzv. "obmyšlený". Kdo jím je, se nedozvíme. Vzpomeňme jen na hledání vlastníka toskánské vily, ve které se svého času slunili všichni naši "pořádní chlapi s gulema". Skončili jsme leda u brány lichtenštejnského anštaltu, což je obdoba takového fondu. Skutečného vlastníka vily nenajdete. A náš nový občanský zákoník nabízí podobný nástroj, jako je anštalt, přímo na domácí půdě...
Je jasné, že kdo chce, může si založit svěřenský fond v zahraničí už dnes. Jeho uzákonění v českém právním řádu je však krokem, který zřízení této šikovné schovávačky velmi zjednoduší a zlevní tak, aby byla dostupná pro každého a mohla se stát běžnou součástí života. Vynalézavé české prostředí ji jistě i dovede k dokonalosti. Především však tento institut jde přesně opačným směrem než zákaz anonymních akcií. Je to, jako by vláda před anonymním vlastnictvím pečlivě utěsňovala každou skulinu oken, současně mu ale dokořán otevřela dveře. Ve světle zavedení svěřenského fondu vypadá návrh zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností jen jako populistický krok naoko. Transparence tak jakoby neformálně, po chlapsku.
HN- 13.4.2012