Proč podporuji státní maturitu
Připočtěme konzervativní část pedagogů, která jakékoliv změny a priori „nemiluje“, a počet odpůrců jednotné státní závěrečné zkoušky rázem narůstá.
Jenže nastíněný mediální obraz má jednu vadu: je naprosto falešný. Státní maturita není žádný experiment, naopak představuje návrat k normálu. Pokusy na žácích zaváněla spíše situace před zavedením jednotné zkoušky: maturitní vysvědčení z různých škol stejného typu měla naprosto různou váhu i při identickém prospěchu. Pokusnictví připomínal stav, kdy jsme byli jednou ze tří evropských zemí, která nemá jednotnou státní závěrečnou zkoušku v nějaké podobě zavedenu. A vysloveným hazardem lze nazývat logicky následující postupný rozpad kritérií a absenci garancí plnění vzdělávacích standardů.
Pod pojmem středoškolské vzdělání si zkrátka mohl představit kdokoliv cokoliv. Představte si např. dva absolventy dvou stejně orientovaných gymnázií s naprosto stejnou maturitní známkou z matematiky, z nichž jeden ví o logaritmech první poslední a druhý skoro nic. Je to normální? Určitě ne.
Proto státní maturitu podporuji. A taky proto, že zákon o státní maturitě umožňuje ředitelům stanovit na „jejich“ škole matematiku jako povinný maturitní předmět. Samozřejmě ne všichni to mají v plánu, ale k určitému posunu ve znalostech potřebných k následnému studiu přírodovědných a technických oborů nepochybně dojde. Což naše společnost a ekonomika potřebuje ze všeho nejvíce.