V těchto dnech pomalu končí Evropský týden mozku. Přestože byl vyhlášen Evropskou aliancí DANA pro výzkum mozku, můžeme jej metaforicky brát také jako vhodnou příležitost k zamyšlení, jak se Česká republika chová ke svým mozkům – k vědcům a výzkumníkům.

Že naše země dlouhodobě trpí odchodem řady špičkových vědeckých kapacit do zahraničí je objektivní a dobře známý fakt. Známé jsou i důvody, proč se tak děje.

V první řadě jsou to samozřejmě finance, znám však jen málo oborů a v nich působících lidí, kdo by si na finance nestěžovali. Jde jak o ohodnocení práce vědců a vědkyň, tak o pomalu se měnící způsob hodnocení a financování samotného výzkumu, o stále nedostatečně rozvinutou spolupráci mezi vědeckými a výzkumnými institucemi, vysokými školami a aplikační sférou atd. Česká věda se může občas pochlubit vynikajícími výsledky, ale ty samy o sobě nemohou zvrátit neblahý trend, pro který se v médiích vžilo označení „odliv mozků“. Do rozporu s deklarovanou (a já věřím, že upřímně míněnou) snahou celé politické reprezentace, koaliční i opoziční, se dostává zejména „emigrace“, a to především „emigrace oborová“, talentovaných mladých mozků nastupující vědecké generace. Ta se projevuje tím, že na vysokoškolské obory s přírodovědným a technickým zaměřením se hlásí čím dál méně „středoškolských mozků“. Celá oblast výzkumu a vývoje tak vlastně strádá jak na straně vstupu, tak na straně výstupu.

V této situaci dostává Česká republika příležitost, jaká se dvakrát neopakuje a kterou je povinna využít ve svůj prospěch.

ELI (Extreme Light Infrastructure) je mezinárodní vědecko-výzkumný projekt patřící mezi top priority EU na poli velkých vědeckých infrastruktur. A jedna z jeho tří částí s názvem ELI Beamlines bude sídlit ve středočeských Dolních Břežanech. Za spolupráce 40 vědeckých a akademických institucí ze 13 zemí EU u nás vznikne zcela unikátní laserová technologie pro generování nejintenzivnějších pulsů světla, jaké kdy byly na světě vytvořeny. Ano, půjde o nejvýkonnější zařízení svého druhu na světě co do intenzity pulzů.

Znamená to obrovskou příležitost nejen z hlediska vzniku nových pracovních míst, zakázek pro tuzemské dodavatele či rozvoj regionu. V první řadě jde o to, že dolnobřežanský vědecký komplex a výsledky jeho činnosti by měly představovat razantní impuls také pro vznik nových domácích hi-tech firem, že se český základní i aplikovaný výzkum dostane na světovou úroveň a že ELI Beamlines nabídne možnost nejkvalitnějšího představitelného postgraduálního vzdělávání. Studenti doktorských programů budou ve spojení se světovou špičkou výzkumu a vývoje (Georg Korn, Pavel Bakule a řada dalších) a k dispozici jim bude nezprostředkovaný přístup k nejnovějším informacím a trendům. Co je ale neméně důležité – díky ELI Beamlines by se u nás měl etablovat nový model spolupráce mezi vědeckými ústavy, vzdělávacími institucemi a technologickými firmami, ona politiky všech názorových odstínů tolikrát toužebně zmiňovaná souhra mezi vzděláváním, výzkumem a podniky.

Záběr ELI Beamlines má být totiž věru široký. V oblasti praktických aplikací zlepší nové, laserem řízené zdroje detekční metody v lékařské diagnostice. Schopnost ultrakrátkých pulsů poskytovat snímky molekul s vysokým rozlišením přispěje k pochopení komplexních onemocnění jako je rakovina a umožní rozvoj nových účinných léčebných postupů. Například vědecký program (v rámci ELI Beamlines jich bude fungovat celkem šest) „Urychlování částic pomocí laserů“ spočívá ve vývoji laserového urychlovače emitujícího částice v nevídaném energetickém rozsahu. Při léčbě rakoviny jsou zapotřebí vysoce kvalitní a levné protonové zdroje - a právě k nim otevírá tento program cestu. Díky schopnosti získat současnými technologiemi nedostupné "momentky" nejrůznějších stavů pevné fáze a chemických molekul pomůže ELI Beamlines při vývoji nových materiálů pro elektroniku, optoelektroniku či nanotechnologie.

Pokud jde o základní výzkum, stručně řečeno bude díky ELI poprvé možno studovat v laboratoři jevy spojené např. s kvantovou elektrodynamikou, časoprostorovou závislost zářivých polí, strukturu vakua, a mnoho dalších, a dále pomůže pochopit astrofyzikální jevy podílející se na různých mechanismech generace záření např. v pulsarech, hnědých trpaslících a obřích planetách.

Ne, projekt ELI Beamlines sám o sobě českou vědu nespasí. Může ale nakonec představovat bod obratu. Kromě výše uvedených benefitů totiž nabízí atraktivní příklad. Pokud se podaří, aby jméno ELI mělo stejně prestižní zvuk jako třeba CERN (a objektivní vědecké důvody pro to existují), může silně podpořit nejen zájem mladých lidí o studium přírodovědných a technických oborů, ale také jejich ochotu v nich setrvat a uplatnit se. Přesněji řečeno – ochota by se díky ELI mohla změnit v touhu.

U talentovaných studentů postgraduálu a předních evropských vědců už to funguje teď. Zmiňovaný Pavel Bakule, špičkový vědecký pracovník Centrální laboratoře britské grantové agentury STFC a Oxfordské univerzity, se vrací do Čech, aby se stal součástí ELItního týmu. Totéž platí o Danielu Kramerovi, který přichází z CERNu. Že by začátek „návratu mozků“?