Češi v Kodani
V pondělí ráno diplomati zasednou v kodaňském kongresovém centru Bella a začnou debatovat nad návrhem nové globální smlouvy, jak snížit exhalace skleníkových plynů. Leč nebude to karetní hra Washingtonu s Pekingem a Bruselu s Moskvou. Ačkoli se tak řada českých politiků mnohdy tváří.
Vůbec ne. Rovněž Češi sehrají velmi důležitou roli. Takže se na chvilku přesuňme ze světových metropolí domů.
Česká role
Za prvé bez pomoci České republiky se nová smlouva neobejde. Se 14 tunami na obyvatele a rok patříme k evropským rekordmanům v exhalacích skleníkových plynů.
Proto je nemilé, že se předseda vlády Jan Fischer doposud nerozhodl, zda na závěrečné, klíčové dny summitu do Kodaně přijede. Už předminulý týden mi důležitý dánský diplomat říkal, že žádosti o osobní účast premiérů poslali do 170 zemí – a že Praha patří mezi poslední místa, odkud ještě nedostali odpověď. Čeští politici tak vypadají lehce trapně.
Česká příležitost
V Kodani se vlastně bude rozhodovat o nové globální smlouvě, která má nastartovat nová hi-tech odvětví v energetice, průmyslu, dopravě i domácnostech. Superefektivní výroby, jež sníží náročnost na fosilní paliva i uhlíkové exhalace. Česká republika má eminentní zájem být u toho.
Jsme země se silnou tradicí strojírenského průmyslu, skvělými inženýry a kvalifikovanými dělníky. Pokud si nenecháme ujet vlak, můžeme na novém trendu excelentně profitovat. Sedět doma a koukat, jak si ostatní domlouvají nový trh pro perspektivní technologická odvětví, by byla fatální chyba.
Česká řešení
Za třetí v Kodani má vzniknout rámcová, globální smlouva. Česká republika a další státy se v ní dohodnou, o kolik hodlají znečištění snížit. Ale aby z ní nebyl cár papíru, musí posléze také exhalace opravdu omezovat.
Proto by domácí politici měli konkrétně navrhnout, čím hodlají doma přispět k rozhýbání moderních, zelených řešení. Politické strany musí říci, jakou konkrétní legislativou nastartují zateplování domů, motivují průmysl k investicím do efektivních technologií, usnadní recyklaci odpadků, pomohou firmám přesouvat dálkovou přepravu zboží z kamionů na železnice (a nakupovat od místních dodavatelů namísto dovozu zboží ze druhé strany Evropy) nebo přimějí automobilky, aby na trh dodávaly auta s nižší spotřebou.
Hnutí DUHA navrhlo, abychom coby první krok schválili zákon podle úspěšného britského vzoru, který stanoví tempo snižování exhalací. Podniky totiž především potřebují vědět, co od nich stát v příštích letech bude chtít. Pak musí následovat cílené impulsy, jež odstartují inovace v konkrétních odvětvích.
Čeští politici versus Češi
Začala by se tím zacelovat i obrovská díra, která v této věci zeje mezi Čechy a českými politiky. Rozsáhlé průzkumy Eurobarometru ukázaly, že zdejší veřejné mínění má docela jasno. Češi považují globální změny podnebí za třetí nejvážnější ekologický problém. S drtivou převahou vidí v ekologických zákonech ekonomické plus: 69 % motivaci k inovacím, zatímco pouhých 15 % překážku pro hospodářství. A hlavně: 71 % z nás soudí, že česká vláda nedělá dost. Co na to špičky ODS a ČSSD? Nedávno vzaly až 68 miliard korun, které měly jít domácnostem na zateplování domů a podobné programy, a jako dáreček je věnovaly převážně společnosti ČEZ.
Proto by české reflektory v Kodani neměly mířit jen na pány Obamu, Hu, Browna či Sarkozyho nebo na madam Merkelovou. Naši pozornost zaslouží především ctění pp. Fischer, Topolánek a Paroubek. Neměli bychom jim dovolit, aby předstírali, že se jich tahle věc netýká.
Vůbec ne. Rovněž Češi sehrají velmi důležitou roli. Takže se na chvilku přesuňme ze světových metropolí domů.
Česká role
Za prvé bez pomoci České republiky se nová smlouva neobejde. Se 14 tunami na obyvatele a rok patříme k evropským rekordmanům v exhalacích skleníkových plynů.
Proto je nemilé, že se předseda vlády Jan Fischer doposud nerozhodl, zda na závěrečné, klíčové dny summitu do Kodaně přijede. Už předminulý týden mi důležitý dánský diplomat říkal, že žádosti o osobní účast premiérů poslali do 170 zemí – a že Praha patří mezi poslední místa, odkud ještě nedostali odpověď. Čeští politici tak vypadají lehce trapně.
Česká příležitost
V Kodani se vlastně bude rozhodovat o nové globální smlouvě, která má nastartovat nová hi-tech odvětví v energetice, průmyslu, dopravě i domácnostech. Superefektivní výroby, jež sníží náročnost na fosilní paliva i uhlíkové exhalace. Česká republika má eminentní zájem být u toho.
Jsme země se silnou tradicí strojírenského průmyslu, skvělými inženýry a kvalifikovanými dělníky. Pokud si nenecháme ujet vlak, můžeme na novém trendu excelentně profitovat. Sedět doma a koukat, jak si ostatní domlouvají nový trh pro perspektivní technologická odvětví, by byla fatální chyba.
Česká řešení
Za třetí v Kodani má vzniknout rámcová, globální smlouva. Česká republika a další státy se v ní dohodnou, o kolik hodlají znečištění snížit. Ale aby z ní nebyl cár papíru, musí posléze také exhalace opravdu omezovat.
Proto by domácí politici měli konkrétně navrhnout, čím hodlají doma přispět k rozhýbání moderních, zelených řešení. Politické strany musí říci, jakou konkrétní legislativou nastartují zateplování domů, motivují průmysl k investicím do efektivních technologií, usnadní recyklaci odpadků, pomohou firmám přesouvat dálkovou přepravu zboží z kamionů na železnice (a nakupovat od místních dodavatelů namísto dovozu zboží ze druhé strany Evropy) nebo přimějí automobilky, aby na trh dodávaly auta s nižší spotřebou.
Hnutí DUHA navrhlo, abychom coby první krok schválili zákon podle úspěšného britského vzoru, který stanoví tempo snižování exhalací. Podniky totiž především potřebují vědět, co od nich stát v příštích letech bude chtít. Pak musí následovat cílené impulsy, jež odstartují inovace v konkrétních odvětvích.
Čeští politici versus Češi
Začala by se tím zacelovat i obrovská díra, která v této věci zeje mezi Čechy a českými politiky. Rozsáhlé průzkumy Eurobarometru ukázaly, že zdejší veřejné mínění má docela jasno. Češi považují globální změny podnebí za třetí nejvážnější ekologický problém. S drtivou převahou vidí v ekologických zákonech ekonomické plus: 69 % motivaci k inovacím, zatímco pouhých 15 % překážku pro hospodářství. A hlavně: 71 % z nás soudí, že česká vláda nedělá dost. Co na to špičky ODS a ČSSD? Nedávno vzaly až 68 miliard korun, které měly jít domácnostem na zateplování domů a podobné programy, a jako dáreček je věnovaly převážně společnosti ČEZ.
Proto by české reflektory v Kodani neměly mířit jen na pány Obamu, Hu, Browna či Sarkozyho nebo na madam Merkelovou. Naši pozornost zaslouží především ctění pp. Fischer, Topolánek a Paroubek. Neměli bychom jim dovolit, aby předstírali, že se jich tahle věc netýká.