Evropská unie je často prezentována jako antická hydra, která záplavou regulací stahuje evropské ekonomiky do bažiny mizerného růstu. Odkazy na desetitisíce stran regulací, které často zacházejí do obskurností, jako je zahnutí banánů a okurek, má jasně dokazovat zlovůli eurokratů, kteří bez ohledu na náklady unifikují Evropu. Ovšem při bližším pohledu se mnohdy ukáže, že zdánlivě nelogická opatření mají své racionální jádro, ať už ekonomické či alespoň politické.
Evropské regulace jsou velkým tématem předvolební kampaně. Někteří kritici se tváří, že bez EU by pro fungování státu stačilo pár stránek základních principů a o ostatní by se postarala buď neviditelná ruka trhu nebo naopak vzájemné souznění národa. V hlaholu se ztrácí fakt, že fungování vyspělé společnosti se bez rozsáhlého systému pravidel prostě neobejde.