Plíživé oddlužení Řecka
Řecko opět stojí na vlastních nohách. Téměř deset let záchranných programů skončilo, ale následky krize se budou řešit dalšího půl století. Stále není realistické, aby byly všechny dluhy splaceny, přesto nebudou odpuštěny, nýbrž pomalu užmoulány inflací do bezvýznamnosti. Přes všechny výhrady je konec řecké anabáze důkazem, že když dojde na lámání chleba Eurozóna dokáže držet při sobě a udělat nezbytné kroky k politické unii.
Hlas lidu vs. EU: i Švýcarsko sdílí suverenitu
Švýcarsko je bájná země euroskeptiků i nadšenců pro přímou demokracii. V jejich představách naplňuje sny, že je možné udržet plnou suverenitu a nezávislost a zároveň využívat všech výhod ekonomické integrace s EU. Bližší pohled však ukazuje, že nic takového neexistuje a Švýcarsko také hraje podle bruselských not. Výhody EU jsou i pro většinu Švýcarů příliš atraktivní na to, aby se jich vzdali. Jak dnes zjišťuje i britská vláda, na dvou židlích zároveň se prostě sedět nedá.
Pikettyho přešlap: Česko dostává z EU více než platí na dividendách
Komunální a senátní volby by měly být především o místních tématech, ale kandidáti za všemožné suverenity a nezávislosti rádi zamaskují absenci nápadů zlepšujících každodenní život v obci. V kampani tak určitě dojde i na odmítání EU, k čemuž se dá zneužít zdánlivě kritický argument kohokoli, kdo má reputaci mimo konspirační sítě. Do oběhu se tak vrátil půl roku starý graf francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který má dokazovat, že západní Evropa vysává Česko, protože na dividendách zaplatíme více než dostaneme na dotacích. Ovšem při pozorném čtení statistik se ukáže opak.
Česko bez EU: skoro rakouská ekonomika se skoro ukrajinskou politikou
Regulace je nejvýraznějším rysem Evropské unie a její přemíra oblíbeným argumentem euroskeptiků. V jejich mlžných snech vystupuje Česko bez EU jako libertariánský ráj, všeslovanská selanka i národní socialismus, ale vždy bez nadbytečné regulace a byrokracie. Přitom Česko nepatří k zemím pro něž je společné rozhodování o ekonomických pravidlech zdrojem dodatečné byrokracie, které bychom se bez EU vyhnuli. Naopak, díky EU máme liberálnější ekonomiku.
Přepište dějiny: Slovensko dotáhne Česko
Třicet let po rozdělení Československa se jeho východní třetina dotáhne na ekonomickou úroveň západní části. Slováci prokázali více odvahy v reformách a dokázali lépe využít příležitosti, které nám nabízí ekonomická integrace v EU. Díky tomu jsou na nejlepší cestě stáhnout původně třicetiprocentní rozdíl v průměrné životní úrovni na nulu.
Češi jsou eurooptimisté bez parádní disciplíny v EU
Češi jsou zároveň největšími eurooptimisty i největšími euroskeptiky v EU. V otázce shody 500 milionů Evropanů jsme největšími eurooptimisty, zatímco v otázce fungování 50 tisíc eurokratů v Bruselu, jsme druhými největšími euroskeptiky. Zjevný paradox ukazuje, že proevropské inklinace voličů se nedaří propojit s reálným fungováním EU. Jedním z důvodů je i to, že nám chybí parádní eurodisciplína, ve které bychom hrdě hráli první ligu a aspirovali na neformální lídry EU.
Okamura a komunisti: první oběti referenda bez pravidel?
Referendum má být všelék na neduhy české demokracie. Politické strany se předhánějí v tom, kdo voličům nabídne lidovější referendum. Aktuálně vláda v demisi podpořila trochu méně lidový návrh ČSSD, který navrhuje jako práh pro vyvolání referenda 850 tisíc podpisů. Svůj boj za přímou demokracii ale stále nevzdává ani SPD nebo KSČM. Nejspíš si neuvědomují, že obecné referendum v podobě, kterou navrhuje SPD, je neřízená střela, která snadno může smést i své tvůrce.
Kdo vládne Bruselu
Kdyby se nadšeným euroskeptikům podařilo odstranit kus evropských finančních regulací, čeká je nepříjemné překvapení. Nad Bruselem objeví další patro globálních pravidel, kterým se malé otevřené ekonomiky musí přizpůsobit, aniž by se jich někdo ptal, zda s nimi souhlasí. Na rozdíl od evropských institucí, kde i malé země mohou úspěšně obhajovat své zájmy, se na globální úrovni hraje o poznání drsnější velmocenská politika. Málokde to platí více než u regulace finančních trhů.
Tržní kořeny bruselské hydry
Evropská unie je často prezentována jako antická hydra, která záplavou regulací stahuje evropské ekonomiky do bažiny mizerného růstu. Odkazy na desetitisíce stran regulací, které často zacházejí do obskurností, jako je zahnutí banánů a okurek, má jasně dokazovat zlovůli eurokratů, kteří bez ohledu na náklady unifikují Evropu. Ovšem při bližším pohledu se mnohdy ukáže, že zdánlivě nelogická opatření mají své racionální jádro, ať už ekonomické či alespoň politické.
Euroregulace: co jde a co nejde škrtnout
Evropské regulace jsou velkým tématem předvolební kampaně. Někteří kritici se tváří, že bez EU by pro fungování státu stačilo pár stránek základních principů a o ostatní by se postarala buď neviditelná ruka trhu nebo naopak vzájemné souznění národa. V hlaholu se ztrácí fakt, že fungování vyspělé společnosti se bez rozsáhlého systému pravidel prostě neobejde.
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
