Vypadal jako dobromyslný dědula sedící na zápraží ve vsi kdesi v jihofrancouzské Provence, upíjející víno a přemítající o podvečerním sousedském mači v petanque. Opravdu mluvil francouzsky. Jenže seděl na palubě dřevěného korábu plujícího tichým Tichým oceánem. Měl asijské oči. A navíc to byl král.
Není v našich silách znovu ty tisícovky textů přečíst. Rád bych proto požádal zdejší stálé čtenáře a diskutující o drobnou spolupráci.