...aneb kdo se bojí,sbírá jen hřibovité...

Tak nám, paní Müllerová,ty houby začaly najednou hodně růst. My, co sbíráme kde co, jen rozšíříme sortiment o to základní, pro většinu houbařů jediné,co zatím nebylo,tedy hřibovité. Vřele doporučuji jednu opravdu bezproblémovou houbu.

Hřiba strakoše si spletete těžko. Je to houba, která má spoustu plusů. Strakoš roste hojně v jehličnanech, zvláště pod borovicemi, často v borůvčí. Okrové kloboučky jsou zdáli viditelné. Krásně voní, nelepí se na něho jehličí , je pevný. Pokud vyrazí, bývají jich spousty.

Zažil jsem v roce 2001 takovou explozi, kdy se nedalo odejít od auta dále než sto metrů, pak byl koš vrchovatý.Tisíce plodnic nejrůznějších velikostí, krásné , čisté a nečervivé houby.

V kuchyni univerzální a skvělý. Mladé plodnice do octa, obalený je pikantní, do smaženice výborný.

Jako každá houba má své lidové názvy. Kupodivu nelogicky, ale nejčastější je kačenka. To je ovšem název zcela jiné jarní smržovité houby. Mimochodem také krásné, oblíbené a ceněné. Další názvy jsou také kuriozní : husí pupek, ševčík, bezpráce.

Ten poslední sedí.Zpracovávání strakošů je relativně snadné.

Tak si to v lesích užijte a nezapomeňte, že příroda bude taková, jakou jí udržíme.

Prohlédněte si fotky strakošů, dnes jsem přihodil i dva obrázky z mé oblíbené disciplíny - kapky všeho druhu....