...aneb příroda si dovolenou nevybírá...

Mnoho sezonních návštěvníků si klade otázku, zda má smysl stále ještě chodit do lesa, případně z něho i něco k snědku přinést.

Odpovídám, že příroda pracuje bez přestávky nepřetržitě na tři směny, ale byť se sortiment hub v různých ročních obdobích mění, růst se prakticky nezastavuje. Jedni spí, druzí relaxují, ale u pásu to jede dál. Zimní modely jsou ovšem jednodušší a úspornější, ale s prázdnou nikdy nepřijdu...

Nebýt těch několikadenních ranních mrazů, ještě jsme mohli mít houbařskou sezonu bohatší a delší. Ale i tak se pořád vyplatí jít do přírody a pozorně se dívat kolem sebe.

Zkusím letem světem několik dobrých tipů a šancí na sběr nebo jen pokoukání na půvab a krásu výtvorů Matky Přírody. V tomto pořadí jsou i obrázky v tradiční galerii.

Hlíva ústřičná, velmi kvalitní a léčivá houba, vyhledávaná a ceněná. Roste na listnáčích, je dobré se také dívat vzhůru...

Ucho Jidášovo, charismatická a hodnotná houba, především na černých bezech.

Pařezník pozdní, srovnatelný s hlívou, drobnější a zespodu do oranžova. Roste především na jeřábech, olších a lípách. Guláš něco neskutečně pikantního.

Penízovka sametonohá, zimní královna a krasavice...Hojná na listnáčích u vodních toků. Vánoční houba.

A teď už jen na koukání. Padlá hrdinka muchomůrka červená, velmi odolná a stále se vyskytující.

Závěrem něco symbolicky podzimního...Příště dám něco receptů na štědrovečerní stůl. Opatrujte se a vězte: V přírodě je vždycky krásně.