Srpnové bilancování
...aneb kotrmelce houbařské sezony...
Původně jsem chtěl v červencovém duchu předvídat vývoj srpnového výskytu hub a šance čackého houbařského lidu v lesích. Nakonec budu rád, že stihnu začátek školního roku.
Co se vše v lesích událo? Z pohledu Severočecha, Liberečana, nic dobrého. Pověstný nočník Evropy, jak bývá moje krásné město přezdíváno a nazýváno, zůstal letos téměř prázdný. Nepamatuji se, že bych se kdy celý srpen vracel nejen z blízkého okolí s prázdnou. A to, jak známo, sbírám kdeco. Blízké lesy suché, pusté, nic moc na zemi, nic na pařezech, nic na stromech. Samozřejmě, když už našinec něco našel, byl to zpravidla kapitální hřib, protože ty hřibovité přežívají horko a sucho nejúspěšněji.
Svůj pohled ovšem nemohu omezovat na lokální naříkání. Jak s oblibou říkám, příroda je založena na principu průměrnosti, takže v tomto případě dost ušetřila u nás a někam ten přebytek musela přeposlat. Došlo totiž k obrovským rozdílům v růstu hub. Zatímco třeba na severní a jižní Moravě a na Šumavě byly příslovečné žně na kosu, patřičně vychutnané médii, jinde jsme sušili místo hřibů, no, ústa...Ty kontrasty byly dlouho nevídané.
V úspěšných oblastech rostlo vše, masově a druhově pestře, na opačném konci spektra sotva pár kovářů, kolodějů, zaschlých lišek a hřibů...
Laik se diví, odborník žasne...Ale ne, stále platí celkem pozorovatelné souvislosti mezi množstvím, frekvencí a typem srážek a nástupem růstu hub. Pokud jsou srážky formou přívalových dešťů, jejich efekt je mnohem menší než když totéž množství spadne místo za hodinu za celý den. Také mezery mezi dešti hrají významnou roli při vývoji a růstu podhoubí, vytváření miniaturních plodniček pod povrchem. Tam, kde se podmínky sešly, byly houbařské orgie. Pohříchu to nebylo u nás...Hezké a pravdivé konstatování: Neprší, neprší,neprší - nerostou, nerostou, nerostou...
Aktuální stav potvrzuje bídu v krajích Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Středočeský, naopak bohatou nadílku mají na Moravě, v Jihočeském, Západočeském a Karlovarském kraji. Postupně dohání výpadky i Vysočina...Mimochodem, ten stav růstu je vytvářen informacemi sítě amaterských houbařů, kteří monitorují situaci a Česká mykologická společnost zpávy z terénu vyhodnocuje a průběžně vydává mapu aktuálního výskytu hub...
A co září v kalendáři? Tam, kde houby rostly, je výskyt pravděpodobnější, protože meteorologové zrovna přebytek srážek nepředpokládají, takže vyhlídky těch dosud zklamaných se pravděpodobně příliš nevylepší. Kéž bych se mýlil...Dny se budou zkracovat, vysychání povrchu zpomalovat, ranní rosy a mlhy naději zvýší...Ostatně, v lese je přece krásně i bez hub, že...
V galerii se postupně podívejte na pár obrázků. Hřib rubínový, vzácný, z Červeného seznamu, hřib smrkový z bučin, hlíva plicní, pýchavka obrovská neboli vatovec, sousedův úhledný úlovek, dvakrát voda a konečně připomenutí faktu, že podzim klepe na okno...
Původně jsem chtěl v červencovém duchu předvídat vývoj srpnového výskytu hub a šance čackého houbařského lidu v lesích. Nakonec budu rád, že stihnu začátek školního roku.
Co se vše v lesích událo? Z pohledu Severočecha, Liberečana, nic dobrého. Pověstný nočník Evropy, jak bývá moje krásné město přezdíváno a nazýváno, zůstal letos téměř prázdný. Nepamatuji se, že bych se kdy celý srpen vracel nejen z blízkého okolí s prázdnou. A to, jak známo, sbírám kdeco. Blízké lesy suché, pusté, nic moc na zemi, nic na pařezech, nic na stromech. Samozřejmě, když už našinec něco našel, byl to zpravidla kapitální hřib, protože ty hřibovité přežívají horko a sucho nejúspěšněji.
Svůj pohled ovšem nemohu omezovat na lokální naříkání. Jak s oblibou říkám, příroda je založena na principu průměrnosti, takže v tomto případě dost ušetřila u nás a někam ten přebytek musela přeposlat. Došlo totiž k obrovským rozdílům v růstu hub. Zatímco třeba na severní a jižní Moravě a na Šumavě byly příslovečné žně na kosu, patřičně vychutnané médii, jinde jsme sušili místo hřibů, no, ústa...Ty kontrasty byly dlouho nevídané.
V úspěšných oblastech rostlo vše, masově a druhově pestře, na opačném konci spektra sotva pár kovářů, kolodějů, zaschlých lišek a hřibů...
Laik se diví, odborník žasne...Ale ne, stále platí celkem pozorovatelné souvislosti mezi množstvím, frekvencí a typem srážek a nástupem růstu hub. Pokud jsou srážky formou přívalových dešťů, jejich efekt je mnohem menší než když totéž množství spadne místo za hodinu za celý den. Také mezery mezi dešti hrají významnou roli při vývoji a růstu podhoubí, vytváření miniaturních plodniček pod povrchem. Tam, kde se podmínky sešly, byly houbařské orgie. Pohříchu to nebylo u nás...Hezké a pravdivé konstatování: Neprší, neprší,neprší - nerostou, nerostou, nerostou...
Aktuální stav potvrzuje bídu v krajích Liberecký, Královehradecký, Pardubický, Středočeský, naopak bohatou nadílku mají na Moravě, v Jihočeském, Západočeském a Karlovarském kraji. Postupně dohání výpadky i Vysočina...Mimochodem, ten stav růstu je vytvářen informacemi sítě amaterských houbařů, kteří monitorují situaci a Česká mykologická společnost zpávy z terénu vyhodnocuje a průběžně vydává mapu aktuálního výskytu hub...
A co září v kalendáři? Tam, kde houby rostly, je výskyt pravděpodobnější, protože meteorologové zrovna přebytek srážek nepředpokládají, takže vyhlídky těch dosud zklamaných se pravděpodobně příliš nevylepší. Kéž bych se mýlil...Dny se budou zkracovat, vysychání povrchu zpomalovat, ranní rosy a mlhy naději zvýší...Ostatně, v lese je přece krásně i bez hub, že...
V galerii se postupně podívejte na pár obrázků. Hřib rubínový, vzácný, z Červeného seznamu, hřib smrkový z bučin, hlíva plicní, pýchavka obrovská neboli vatovec, sousedův úhledný úlovek, dvakrát voda a konečně připomenutí faktu, že podzim klepe na okno...