...aneb prázdniny nehoubové.

Minule jsem tady meditoval o vyhlídkách růstu hub v červenci a srpnu. Kde jsou ty časy, kdy se dalo doufat, diskutovat a spřádat plány na houbařskou dovolenou. Ráz počasí zcela odepsal možnosti cokoliv najít a pobyt v lese se rovnal masochistickému jednání. Dlouhodobě extrémně vysoké teploty a absolutní absence srážek dokonaly dílo zkázy...

Přesto se nedávno objevila v médiích zpráva o nálezu více než stovky hřibů dubových. Ano, výjimka může potvrzovat pravidlo. Tady šlo ovšem o šťastnou souhru příznivých okolností, kde roli sehrála červencová bouřka s intenzivním deštěm. Před časem zase kolegové přinesli z výpravy v Jizerských horách na poměry velmi solidní sortiment hub. Prezentovaná fotografie potěšila, ale u mnohých vyvolala falešné naděje...Před časem jsem v jednom rozhovoru konstatoval, že houby nevědí kolik je hodin,
jaké datum, rostou, když můžou a jsou splněny podmínky k jejich růstu...A tady v těch výjimkách to šlo.

Jsa často tázán, jak to bude dál a kdy vyrazit do lesa, přemítám, sleduji pozorně aktuální vývoj počasí a hlavně srážek, pozoruji vzhled různých typů lesa. Děsivé je, že ne zanebatelná část stromů už shodila listí, což je špatným signálem pro podzimní sezonu...

Obecně ovšem varuji před přehnaným optimismem a naivní představou, že dnes zaprší, z lesů se objeví pára a zítra budou houby...Obnova podhoubí po suchu je běh na delší trať, viditelná produkce plodnic bude až v řádu několika týdnů nejméně. Nevylučuje to ovšem překvapivé nálezy...Houby nevědí...Možnost, že podzimní sezona bude plnohodnotná, bohatá a třeba až do listopadu nejen nevylučuji, ale s jistou nadějí a houbařským čichem připouštím...Dařit by se mohlo hřibovitým, které přece jen mají jistou odolnost proti nedostatku vláhy...

Dobrým vodítkem (jak často radím...) je pozorné sledování srážek v konkrétních místech a vyhodnocování průběhu počasí v zájmových prostorech. Takhle si vytipovávám, kam a kdy vyrazit "rekognoskovat" a kde se dá očekávat alespoň nějaký úspěch.

Kouzlem nechtěného se mi ovšem splnilo to, že se v červenci a srpnu masové nájezdy prázdninových houbařů do úrodných lesů naštěstí nekonaly. Daň z této skutečnosti si asi dovybereme v druhé polovině září, jestliže se potvrdí možnost většího výskytu hub. To by asi při letošním dosavadním odříkání a hobařského půstu byl v lesích nářez...Ale spíše lze předpokládat, že tropické počasí, které bylo naštěstí ukončeno aktuálními nadějnými intenzivními srážkami, se přece jen na sezoně podepíše...Nicméně, do konce roku je daleko a hřib na silvestra už nalezen také byl...K těm srážkám postřeh, že dlouho nepamatuji situaci, kdy jemný déšt přichází napříč republikou v úzkém pásu oblačnosti od jihovýchodu a jsou místa, kde více než jeden den souvisle pršelo...

Dívejte se tedy kolem sebe, nasávejte a čerpejte informace od zkušených místních houbařů, abyste neprošvihli případný nástup růstu, může to být ze dne na den...Příroda je přece jen mocná čarodějka a určitě už podobnou situaci řešila a umí se s ní vypořádat...

V dnešní galerii se odrážejí moje myšlenky i realita období. Odshora dolů je můj poslední nález hřibovité houby - hřib satan z července, ukázka co s čechratkou černohuňatou udělají tropy, kdo si z minula pamatuje hnědáka Schweinitzova, může posoudit rychlost jeho růstu. Obřad focení pohotově dokumentovala choť. Na zahradě přežily jen odolné druhy, hrachor hlíznatý je jedním z nich. Voda právě přichází, makro obrázky miluji, zrovna jako vodu tekoucí.A protože se už proslýchá, že zima bude krutá, malý návod, jak se zachovat, kdyby se náhodou zima zeptala náhle co jsme dělali v létě...

Tak zase někdy...