Zdeněk Koudelka

30. 08.

Spravedlivé financování kultury

Zdeněk Koudelka Přečteno 6925 krát

V textu Existence prestižní Státní opery Praha ohrožena (Právo, 30. 8. 2007) je diskutována snaha Ministerstva kultury převést Státní operu Praha na město Prahu. Stát ji dnes zřizuje jako druhou pražskou operní scénu vedle pražského Národního divadla. Plán je krok správným směrem. Historicky se totiž vytvořila nespravedlnost ve financování největších divadel a filharmonií. Zatímco v Praze je Národní divadlo, Státní opera i Česká filharmonie zřizována a financována státem, tak mimopražská velká divadla a filharmonie, která byla původně také financována státem skrze své zřizovatele – krajské národní výbory, přešla v roce 1990 po zrušení krajských národních výborů na města. Chybný krok zrušení krajské správy 1990 nebyl napraven ani při vzniku nových krajů v roce 2000. V Praze tak platí operu a balet stát, zatímco jiná města s menším rozpočtem musí tato tělesa platit sama. Např. v poměru k celkovému rozpočtu dává Brno na kulturu víc než jiná velká města. Stát nelogicky pomáhá bohatému, přitom by finanční pomoc velkým divadlům ze strany státu měla být stejná bez ohledu na to, zda jde o divadlo pražské či ne. Samozřejmě město Praha platí jiné divadelní soubory, zvláště činoherní, to však dělají i jiná města.

Více »

16. 08.

Stát a katolická církev

Zdeněk Koudelka Přečteno 4179 krát

Ministr Cyril Svoboda návrhem na financování církví znovu upozornil na složitý vztah státu a církví v majetkových otázkách. Největší státem zabraný církevní majetek v 50. letech 20. století přísluší katolické církvi, kde ovšem jednání s církví jako celkem je zároveň jednáním mezinárodněprávním se Svatým stolcem (papežem), nejde o čistě vnitřní věc v rámci státu. Případné zřeknutí se majetkových práv katolické církve jako celku na území Čech, Moravy a Slezska může učinit jen Svatý stolec. To je plně v souladu s kanonickým i našim právem, neboť nikdo se nemůže vzdát práva, které nemá. Církve jsou tvořeny právnickými osobami. Každá právnická osoba jedná ve svých právech, ne v právech jiných. Náš právní řád je postaven na neplatnosti jednání bez souhlasu dotčeného (např. i Mnichovské smlouvy, která byla o nás bez nás).

Více »

10. 08.

Občanství a stranictví

Zdeněk Koudelka Přečteno 3653 krát

Na příkladu cizince ve straně (Právo 10. 8. 2007, s. 5) se rozvinula debata, zda má být cizinec členem politické strany. Na rozdíl od zájmových spolků, kde je ústavně zaručeno sdružovat se bez ohledu na občanství, je Listinou základních práv a svobod garantováno právo na sdružení v politických stranách občanům. Ale je-li něco ústavně garantováno pro někoho, nelze vyvozovat, že jiný toto právo mít nemůže, jen nesmí být upřeno občanům. Ústava nezakazuje členství cizinců v politických stranách. Také zákon o politických stranách přejímá ústavní pozici, když umožňuje sdružovat se v politických stranách občanům, ale nikde výslovně nestanoví, že toto právo náleží jen občanům anebo výslovný zákaz cizinců v politických stranách. Výslovně zužuje členství pouze na fyzické osoby. Zákon jen vyžaduje, aby v přípravném výboru pro založení strany byli občané, tedy nemůže vzniknout čistě strana cizinců. Strana je osobou soukromého práva, kde platí zásada, že co zákon nezakazuje, je dovoleno.

Více »

03. 08.

Prezident a soudci

Zdeněk Koudelka Přečteno 9068 krát

Prezident nejmenováním některých soudců reagoval na debatu o jejich výběru. Roku 2003 zákon zavedl minimální věk 30 let pro soudce s přechodnou výjimkou, která se může, ale nemusí užít. Parlament tak odmítl dosavadní praxi, kdy nebyli vybíráni soudci, ale justiční čekatelé. Platilo, že pokud justiční čekatel složí zkoušku, bude jmenován soudcem, jestliže nebude mít žádný škraloup. Smyslem výběru však je, aby byli vybráni nejlepší a ne jen ti bez škraloupu.

Více »

Archiv článků: srpen 2007

Spravedlivé financování kultury

Stát a katolická církev

Občanství a stranictví

Prezident a soudci

Blogeři abecedně