Politický a volební systém

Od roku 1996 poslanecké volby vytvářejí výsledky vedoucí ke slabým vládám, pokud je odmítnuta velká koalice či opoziční smlouva. Většinou jednoho hlasu v Poslanecké sněmovně nebo přetahováním poslanců z jiných stran nelze vytvořit trvalou stabilitu. Řečeno s Járou Cimrmanem – jako vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne, ani přetahování poslanců nevede ke stabilní vládě. V politice nám tuto skutečnost objevilo již několik premiérů snažících se přelstít volební výsledek.

Více »

Sňatkový problém

Návrh nového občanského zákoníku ponechává uznání jen státním sňatkům s tím, že věřící budou mít dva sňatky, jeden skutečný dle své víry a druhý formální na úřadě. Variantně návrh umožňuje uznat všechny církevní sňatky bez ohledu na stupeň státního uznání církve s argumentem, že stát uznává náboženskou svobodu všech. Tato varianta je obtížně přijatelná, neboť se tohoto práva mohou dovolat i společensky nebezpečné sekty. Svoboda vyznání neznamená automatické státní uznání aktů jakékoli skupiny vydávající se za církev. Protože návrh fakticky odnímá uznání církevním sňatkům, vyvolal nesouhlas českých a moravských biskupů.

Více »

Walderode neruší Benešovy dekrety

Právo zveřejnilo pod titulkem Rod Walderode prolomil Benešovy dekrety (2. 9. 2008, s. 1) zprávu o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež dědicům po Karlu des Fours Walderode potvrdilo vlastnictví lesa. Ale toto rozhodnutí je stvrzením platnosti Benešových dekretů. Právní řád u nás i na Slovensku je založen na existenci dekretů, které opravňují majetkové přesuny v roce 1945. Ovšem dekrety platí jako celek. Nelze tvrdit, že něco platí, protože je to výhodné, a něco ne, protože se to nehodí. Samy dekrety vyjímaly ze ztráty občanství i majetku Němce a Maďary, kteří zachovali věrnost Československu. Ovšem v revoluční poválečné době bylo prosazování práva nelehké a docházelo k zneužití dekretů. Němci i Maďaři mohli požádat o rozhodnutí, že byli za války věrni Československu. Bohužel zatímco zabavení majetku probíhalo rychle, ověřování věrnosti bylo pomalé. Často nebylo ukončeno a po únoru 1948 ztrácelo smysl, neboť majetek byl zabaven všem - Němcům, Moravanům, Slezanům i Čechům. Obnovením respektu k vlastnictví po roce 1989 má dřívější nedodržení dekretů významný právní dopad. Pokud přihlédneme k tomu, že Walderodovi bylo československé občanství po válce potvrzeno a Nejvyšší soud vyšel z toho, že za války projevoval činnost ve prospěch Československa, pak nejde o porušení dekretů, ale o jejich správnou aplikaci. Obdobně nedávno soud potvrdil, že Ministerstvo financí musí rozhodnout o nároku rodiny Baťů za znárodněný majetek, neboť znárodnění majetku bylo jiné vůči majetku nepřátelskému, který byl znárodněn bez náhrady, a jiné vůči majetku československých podnikatelů. Ten byl znárodněn za náhradu. Pokud majitel náhradu nedostal, protože o ni naše orgány nerozhodly, má nárok, aby o ni bylo jednáno nyní. Též Ministerstvu vnitra Ústavní soud nařídil, aby po 60 letech rozhodlo o žádosti, zda někomu bylo po válce zachováno československé občanství dle Benešových dekretů, jestliže žádost tehdejší orgány nevyřídily.

Bojkot olympiád

Karel Schwarzenberg v rakouském tisku doporučil bojkot zimních olympijských her v ruském Soči 2014 (Praha doporučuje olympijský bojkot, Die Presse 30. 8. 2008) kvůli „nedaleké agresivní válce“ (boji o Jižní Osetii). Není jisté, zda se bojkot má týkat jen her v Soči jako projev jednostranné protiruské politiky nebo jde o zásadový postoj „padni, komu padni“ a bojkotována má být i letní olympiáda v Londýně 2012 pro britskou účast na agresi vůči Jugoslávii a Iráku. Byl vyhrabán nástroj politiky studené války, kdy si vzájemně bojkotovaly letní olympiády USA a Sovětský svaz se svými spojenci v Moskvě 1980 a v Los Angeles 1984. Bojkot olympiád však u nás nelze vynutit z ústavních důvodů.

Více »