Zdeněk Koudelka

12. 09.

Chceme volit

Zdeněk Koudelka Přečteno 5217 krát

Byť Ústava říká, že Ústavní soud je vázán ústavními zákony, někteří ústavní soudci se zmocnili práva je rušit. Respektive si přisvojili právo, že dle své libovůle určí ústavní zákony, které chtějí dodržovat a které dodržovat nechtějí, za ústavní zákony považovat nebudou. Zastánci tvrzení, že Ústavní soud může rušit ústavní zákony, vychází z toho, že Ústava je nad ústavními zákony, byť jejich právní síla je stejná. I uvozující věta Ústavy říká, že Česká národní rada se usnesla na ústavním zákoně. Sama Ústava je ústavní zákon. Je hloupé tvrdit, že ústavní zákon jednokomorové České národní rady je nadřazen ústavním zákonům dvoukomorového Parlamentu. K ospravedlnění rušení ústavních zákonů soudem se uvádí možné zneužití moci Parlamentem. Ovšem proti chimérické představě zbláznění se všech poslanců či ústavních soudců nemá obranu žádný stát. V demokratickém státě je nemyslitelné, aby si poslanci odhlasovali dědičnost svého mandátu, stejně jako možnost, že ústavní soudci zruší část ústavního zákona České národní rady omezující délku jejich mandátu a učiní se doživotními.

Více »

05. 09.

Ústavní soud a soustředění moci

Zdeněk Koudelka Přečteno 4610 krát

Usnesení Ústavního soudu o odkladu prezidentova rozhodnutí vyhlašujícího volby potvrdilo tendenci této instituce posilovat svou moc. Ústavní soud využívá situace, že Ústava neřeší přezkum jeho možných neústavních rozhodnutí. Kontrolu porušování práva našim Ústavním soudem vykonává Evropský soud pro lidská práva jen v úzké oblasti základních práv a svobod, kde již byla opakovaně konstatována pochybení našeho Ústavního soudu. Nicméně v jiných řízeních využívá Ústavní soud plně svého postavení nikým nekontrolovatelného držitele moci. Svou moc rozšiřuje, jelikož i rozhodnutí, čím se bude zabývat, nepodléhá žádné kontrole. Platí, že má-li Ústavní soud chuť zmocnit se práva rozhodnout nějakou otázku, vždy si najde právní argumenty.

Více »

03. 09.

Demokracie není hra

Zdeněk Koudelka Přečteno 6249 krát

Jan Kalvoda v textu Změna pravidel v průběhu hry je švindl (Právo 31. 8. 2009 s. 6) přirovnává pravidla demokratického státu k fotbalu. Brojí proti předčasným volbám tvrzením, že jak nelze zkrátit fotbalový zápas uprostřed hry, tak nelze zkrátit ústavním zákonem funkční období Poslanecké sněmovny a umožnit voličům rozhodnout. Ovšem správa státu není hra. Jen hlupák pokračuje ve stavbě čtyřposchoďového domu, začne-li se třetí poschodí hroutit. Rozumné je vyměnit stavební firmu a možná projektanta. Je správné reagovat na chyby, je špatné je ignorovat a pokračovat dál se slepou vírou, že i když se zhroutí třetí poschodí, čtvrté bude stát.

Více »

Archiv článků: září 2009

Chceme volit

Ústavní soud a soustředění moci

Demokracie není hra

Blogeři abecedně