Senátorka Eliška Wagnerová vyjádřila stanovisko, že Ústavní soud musí mít dostatek času na přezkum ústavních stížností neregistrovaných kandidátů do prezidentské volby i za cenu odložení voleb (JAN ROVENSKÝ: Ústavní soud musí mít dost času, i kdyby to odložilo volby. Právo 15. 12. 2012 s. 2). Řekla, že mu to „nikdo nesmí a nemůže vytýkat“, což je výrok, který nepatří do demokratického státu. Ústavní soud je státní orgán. V demokracii je každý státní orgán kritizovatelný. Vůči Ústavnímu soudu platí svoboda kritiky jeho činnosti i nečinnosti. Každý orgán v demokracii podléhá svobodné kritice. Někteří se snaží Ústavní soud zbožnit. To je pohanská snaha vytvořit si místo Božího práva nějaké zlaté tele, kterému se v právu všichni mají klanět.
Poslanecká sněmovna nepřijala změnu zákona, jež reagovala na nález Ústavního soudu, kterým bylo od 1. 1. 2013 zrušeno snížení platové základy pro představitele státu, včetně soudců. Původně byla platová základna na trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Pokud rostly platy všem, rostly i soudcům, pokud ne, nerostly ani soudcům. Parlament však platovou základnu snížil na 2,5 násobek a právě toto snížení Ústavní soud zrušil. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek prohlásil, že podporuje návrat platové základny soudců na původní trojnásobek průměrné mzdy. Od platu soudců se odvozuje plat státních zástupců, který je nižší o 10%.
Václav Žák v textu „Je britská královna šedivá myš?“ uvádí tvrzení, o jejichž pravdivosti si může udělat závěr každý. V právu vycházím z toho, že platí to, co ústavodárce napsal. Nevěřím na duchy, ani duchy ústav, a odmítám se klanět materiálnímu jádru ústavy. Jestliže si nacisté dosadili za materiální jádro ústavy nacistické právní přesvědčení a vůli vůdce, tož lze za toto jádro dosadit vše. Bude-li někdo demokrat, bude to demokratické, bude-li chtít někdo vládnout s Marťany, bude to marťanské. Právo však má být o jistotě pravidel. Proto odmítám užívání bezbřehých pojmů jako zdrojů pro odůvodnění čehokoli.
Ústava dala prezidentu právo sjednávat mezinárodní smlouvy a ratifikovat je. Práva zde mají i předseda vlády, který sjednání mezinárodní smlouvy i ratifikaci spolupodepisuje, a Parlament, který dává souhlas k ratifikaci některých mezinárodních smluv. Václav Klaus prohlásil, že s mezinárodní smlouvou, která v Evropské unie zavádí euroval, nesouhlasí a nepodepíše ji. Jeho rozhodnutí je kritizováno, ale má k němu ústavní právo. I jiné orgány využívají svých pravomoci tak, že se to jiným nelíbí. To je dělba moci, kdy moc není soustředěna u jednoho orgánu státu, ale je rozdělena mezi řadu orgánů. Občas se dostávají do střetů, protože mají jiný názor na to, co je pro stát dobré.