1. Regulace regulací
Do normálního světa patří zásada, že rozumná vláda obtěžuje lidi co nejméně. Je třeba snížit množství právních regulací. Některé se vůbec neužívají - máme např. zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři. Avšak zbytečné regulace obsahují i zákony, které samy o sobě jsou nutné, ale mohou byt poloviční. Příkladem zbytečné regulace je část evidence skutečných majitelů právnických osob, která nutí, aby se takto evidoval člověk - společník obchodní společnosti, který je již zapsán ve veřejně dostupném obchodním rejstříků včetně svého bydliště.
Senátoři v žalobě na prezidenta vyčítají prezidentu republiky Miloši Zemanovi, že poté, co první Babišova vláda v lednu 2018 nezískala důvěru, jmenoval druhou až 27. 6. 2018. Prezident však pověřil sestavením vlády Andreje Babiše hned v lednu 2018 jako vítěze voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017.
Dne 16. 9. 2019 došlo k dalšímu debaklu Vrchního státního zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou. Monstrproces, který měl proslavit Vrchní státní zastupitelství v Praze coby bojovníka proti údajné mafii při zadávání veřejných zakázek na opravu kladrubského hřebčína, skončil jako bitva u Chlumce pro sedláky. Poraženými jsou Bradáčová a její pomocník Adam Borgula. Kauza ukazuje, že vrchní státní zastupitelství nejsou elitou ve státním zastupitelství, což dříve tvrdila práva neznalá část médií. Jsou zde zastoupeni ambiciózní státní zástupkyně a zástupci, kteří vycítili možnost kariérního postupu rozjetím velkých kauz, aniž měli potřebné důkazy a nutné právní znalosti.
Díky slovům prezidenta Zemana na TV Barrandov se začalo opět hovořit o prezidentské pravomoci zastavení trestního stíhání, neboli abolici. Vyjasněme si prosím na úvod, co znamená „abolice“ a jaké místo má mezi pravomocemi prezidenta republiky.
Lze se setkat se strašením, že kauza Čapí hnízdo může mít za následek omezení evropských dotací pro Čechy, Moravu a Slezsko. Ovšem evropské dotace mají pro ekonomiku měřeno hrubým domácím produktem okrajovou roli. Pro Čechy, Moravu a Slezsko je v sedmiletém období 2014-20 vyčleněno 615 miliard Kč, tedy na jeden rok jde o částku 88 miliard. Přitom hrubý domácí produkt byl za rok 2018 za Čechy, Moravu a Slezsko 5,31 bilionů korun (5 310 miliard). Evropské dotace činí v rámci ročního hrubého domácího produktu 1,6%. Ve skutečnosti je vliv menší, protože se plánované dotace nevyčerpají.
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze Jaroslav Šaroch, který zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše za Čapí hnízdo, projevil statečnost i chytrost. Za tento postup bude napadán Milionem chvilek, které volají po nezávislém státním zastupitelství, ale chtějí takové, které by rozhodovalo tak, aby se jim to líbilo. Na druhé straně je mu zřejmé, že pokud by u soudu neuspěl, byl by napadán z obou stran. Milion chvilek by jej obviňoval z toho, že neuspěl s obžalobou, a Andrej Babiš by jej vinil za zbytečnou obžalobu. V trestním právu se posuzuje skutek podle formálních hledisek, tedy i správnost dotace. Ne všechny dotační kejkle jsou trestným činem, což ani jinak nejde vzhledem k byrokratické džungli okolo evropských dotací. Vadou je, že Šaroch přesvědčení o tom, že ve věci nejde o trestný čin, musel znát dříve a tedy mohl dříve rozhodnout.
Čapí hnízdo bylo užito v politickém boji proti Andreji Babišovi. Ale skutečný problém není, zda měla být dotace udělena firmě snad spojené s Agrofertem. Problém je, zda mají být dotace na Čapí a podobná hnízda, ať je vlastní kdokoli. Odpověď je: takové dotace jsou zlo a Evropskou unií organizovaná legální krádež peněz občanů.
Opoziční členové Zastupitelstva městské části Brno-Jundrov za Moravany a Občanskou demokratickou stranu podali na starostku městské části Brno-Jundrov Ivanu Fajnorovou (Strana zelených, starostka od 2010) a členy rady ovládané Stranou zelených a tzv. Jundrováky trestní oznámení na Policii ČR pro podezření z porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalosti.
Ústavní soud nálezem z 28. 8. 2019 zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně o vazbě našeho občana perského původu Shahrama Zadeha. Krajský soud rozhodl o vazbě člověka, aniž by mu dal možnost vyjádřit se, neboť jednal neveřejně bez jeho účasti a ani mu nedoručil zdůvodnění stížnosti státního zástupce proti usnesení Městského soudu v Brně, který chtěl propustit S. Zadeha z vazby. Jde o školáckou chybu. Vnímám to jako důsledek podjatosti soudců krajského soudu, kteří na podporu svého kolegy soudce Aleše Novotného a v neprospěch pana Zadeha dokonce podepisovali petici.