Evropský soudní dvůr 29. 7. 2010 podpořil výlučné právo budějovického pivovaru Budvar na užití značky Bud a Budweiser v Evropské unii. To oživilo úvahy o budoucnosti pivovaru. Při debatách o Budvaru se připomíná, že jde o národní podnik, což bývá povrchně hodnoceno jako pozůstatek komunismu. Budvar nebyl převeden na formu státního podniku, byť státní podniky začaly působit již roku 1988, což však bylo rozhodnutí moudré. Vlastnicky není mezi národním a státním podnikem rozdíl. Majetek je státní a i v ostatním má národní podnik stejné postavení jako státní podnik.

Budvar má zvláštnost, že vede světově řadu právních sporů o název Budweiser s pivovarnickou společností Anheuser Busch. V rámci právních bitev se užívá jakákoli záminka pro ztížení postavení protistrany. I přejmenování pivovaru z národního na státní podnik může být užito k zpochybnění, je-li státní podnik či dokonce akciová společnost právním nástupcem národního podniku. Vzhledem k tomu, že se řízení vede ve více státech s různými právními režimy, je těžko odhadnutelné, jak se může právní pozice Budvaru zkomplikovat. Jisté je, že se spory prodlouží a prodraží. Anheuser Busch též získá šanci otevřít spory ve státech, kde již Budvar zvítězil, s poukazem na to, že nově nazvaný subjekt není totožný s původním. I když zřejmě Anheuser Busch nebude úspěšný, nové procesy budou zdlouhavé. Anheuser Busch je finančně silný. Byť si bude vědom možného právního neúspěchu, snažil by se tímto způsobem svého protivníka finančně zatížit a jeho postavení problematizovat, aby pro jiné zájemce o jeho případnou koupi nebyl atraktivní. Pokud totiž někdo chce koupit pivovar pro výrobu piva, dá přednost pivovaru bez právních sporů. Možná privatizace Budvaru je problém právní, nejen ekonomický.