Zavedení přímé volby prezidenta se občas zpochybňuje tvrzením, že jsme parlamentní republikou, proto má být prezident volen parlamentem, jinak by musel být rozšířen rozsah jeho pravomocí. Ovšem srovnáme-li ústavní systémy, tak to neplatí. Rozsah práv orgánů nezávisí na způsobu jejich ustavení. V Evropě jsou prezidenti voleni přímo občany v mnoha parlamentních republikách a jejich pravomoci jsou slabší než u našeho. Je to např. prezident irský. Naopak prezident americký je volen nepřímo skrze volitele, ale má velmi silné postavení. O USA se traduje, že prezident má přímý mandát voličů, není to však pravda. Jen není volen parlamentem. Voliči volí zvláštní volitele a ti teprve prezidenta. Obvykle je znám výsledek po zvolení volitelů, protože dopředu deklarují svou podporu. Občas se však stane, že zvolený kandidát získá více volitelů, byť měl méně hlasů voličů - v přímých volbách by neuspěl. Stalo se tak i r. 2000, kdy republikáni G. W. Bushe získali méně hlasů voličů, ale více volitelů než demokraté. Volitelé jsou totiž voleni za jednotlivé státy většinovým způsobem a tak těsné vítězství republikánů na Floridě vedlo k tomu, že získali všechny volitele za Floridu. Americký systém je prezidentský, protože prezident plní i roli premiéra, nikoliv dle způsobu jeho volby.

Že stupeň pravomocí a způsob volby spolu nesouvisí, dokládají státy, které zavedly přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci. Stalo se tak na Slovensku, kdy dokonce při zavedení přímé volby bylo postavení prezidenta oslabeno omezenou kontrasignací, které prezident volený v parlamentu nepodléhal. Ve Francii generál Charles de Gaulle zavedl silné postavení prezidenta v roce 1958, jenž byl volen nepřímo zvláštní skupinou volitelů. Teprve o sedm let později došlo k přímé volbě francouzského prezidenta, aniž se jakkoliv měnily jeho pravomoci. I monarcha má různé pravomoci, byť mandát je dán stejným principem dědičností. Švédský král je slabý, belgický král či lucemburský velkovévoda mají silnější postavení. To platí i pro jiné orgány. Ústavní soudy mají zhruba stejné postavení v Evropě, i když někde jsou jmenovány, jinde voleny a někde jsou tyto principy kombinovány. Rovněž není pravdou tvrzení, že je prezident u nás neodpovědný. Odpovídá za velezradu a může být Ústavním soudem sesazen. Stále více státu zavádí přímou volbu prezidenta. V Evropě je méně států, kde prezidenta volí jen parlament, než je monarchií.
Se zavedením přímé volby se nemusí měnit pravomoci prezidenta. Je jen možné zvážit šestileté funkční období prezidenta tak, aby se volby konaly vždy s volbami senátorů, což zvýší volební účast při volbách senátorů a výrazně zlevní prezidentské volby. Při předčasném ukončení mandátů by pak prezidenta mohl na zbytek funkčního období zvolit Parlament. Občas se diskutuje možnost opakované volby, kdy její omezení na dvakrát po sobě mělo zabránit možnému zneužití moci dlouhodobým výkonem funkce. V parlamentních republikách je toto omezení nejednoznačné, když se neomezuje opakování funkce premiéra, byť má více moci než prezident. Proč by si lid nemohl zvolit oblíbeného prezidenta opakovaně, víc než dvakrát?