Chorvatsko – ústavní problém
S přistoupením Chorvatska do Evropské unie je debata o schvalování jeho přístupové smlouvy společně s výjimkou o závaznosti Listiny základní práv EU jen v souladu s úpravou těchto práv u nás. Jsou dohady, zda může opozice zkomplikovat přijetí Chorvatska, protože má většinu v Senátu a nesouhlasí s výjimkou k Listině práv.
Ústava stanoví, že souhlas Parlamentu ústavní většinou nebo lidu v referendu se vyžaduje pro mezinárodní smlouvy, kterými je přenášena pravomoc našeho státu na mezinárodní organizaci. Vstupem Chorvatska do Evropské unie nová pravomoc České republiky na mezinárodní organizaci přenesena nebude. O přístupové smlouvě Rumunska a Bulharska Parlament roku 2005 hlasoval ústavní většinou, protože do smlouvy byly vtěleny i nové pravomoci evropských orgánů o sjednávání některých mezinárodních smluv. Nebude-li přístupová smlouva s Chorvatskem posilovat práva Evropské unie, není pro ni nutná ústavní většina v Parlamentu.
Při projednávání mezinárodních smluv nemůže být Senát, kde má většinu sociální demokracie, přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Ústava výslovně vyžaduje souhlas Parlamentu v případě vzniku členství našeho státu v mezinárodní organizaci, nikoli pro členství jiných států. Souhlas Parlamentu s přistoupením Chorvatska lze opřít o nutnost parlamentního projednání politických smluv. Co je politická smlouva, ústava přímo neříká. Obecně je každá mezinárodní smlouva produktem zahraniční politiky. Ale tento široký výklad nelze uplatnit, jinak by ústava přímo stanovila, že všechny mezinárodní smlouvy potřebují souhlas Parlamentu. Záleží tedy na aktérech ratifikace mezinárodní smlouvy - Parlamentu a prezidentu republiky, co považují za tak významnou smlouvu z politického hlediska, že je nutný souhlas Parlamentu. Projednání smlouvy o přistoupení Chorvatska může být významné pro výklad naší ústavy. Záleží na tom, za jak významný politický akt je pokládáno rozšíření Evropské unie o jednoho člena, ale i zda bude smlouva obsahovat nové přenesení pravomocí členských států na Evropskou unii a jak se posoudí významnost výjimky z Listiny práv EU.
Ústava stanoví, že souhlas Parlamentu ústavní většinou nebo lidu v referendu se vyžaduje pro mezinárodní smlouvy, kterými je přenášena pravomoc našeho státu na mezinárodní organizaci. Vstupem Chorvatska do Evropské unie nová pravomoc České republiky na mezinárodní organizaci přenesena nebude. O přístupové smlouvě Rumunska a Bulharska Parlament roku 2005 hlasoval ústavní většinou, protože do smlouvy byly vtěleny i nové pravomoci evropských orgánů o sjednávání některých mezinárodních smluv. Nebude-li přístupová smlouva s Chorvatskem posilovat práva Evropské unie, není pro ni nutná ústavní většina v Parlamentu.
Při projednávání mezinárodních smluv nemůže být Senát, kde má většinu sociální demokracie, přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Ústava výslovně vyžaduje souhlas Parlamentu v případě vzniku členství našeho státu v mezinárodní organizaci, nikoli pro členství jiných států. Souhlas Parlamentu s přistoupením Chorvatska lze opřít o nutnost parlamentního projednání politických smluv. Co je politická smlouva, ústava přímo neříká. Obecně je každá mezinárodní smlouva produktem zahraniční politiky. Ale tento široký výklad nelze uplatnit, jinak by ústava přímo stanovila, že všechny mezinárodní smlouvy potřebují souhlas Parlamentu. Záleží tedy na aktérech ratifikace mezinárodní smlouvy - Parlamentu a prezidentu republiky, co považují za tak významnou smlouvu z politického hlediska, že je nutný souhlas Parlamentu. Projednání smlouvy o přistoupení Chorvatska může být významné pro výklad naší ústavy. Záleží na tom, za jak významný politický akt je pokládáno rozšíření Evropské unie o jednoho člena, ale i zda bude smlouva obsahovat nové přenesení pravomocí členských států na Evropskou unii a jak se posoudí významnost výjimky z Listiny práv EU.