Prostupnost právnických povolání
Článek Žalobci o nové kolegy z advokacie nestojí, libují si prý v klientelismu (Právo 7. 7. 2011) obsahuje názor vedení Nejvyššího státního zastupitelství na výběr státních zástupců jen z čekatelů státního zastupitelství, připuštěn je i příchod soudců. Prostupnost povolání soudců, státních zástupců, advokátů, notářů a exekutorů včetně čekatelů, asistentů, koncipientů a kandidátů zavedl Parlament v letech 2001-05. O tato místa se mají ucházet právníci v konkurenci jiných právníků. Dosavadní praxe na soudě či státním zastupitelství má být pro ně faktickou výhodou, ne zákonným upřednostněním. Parlament odmítl vznik uzavřených právnických kast, které jsou právně chráněny před vnější konkurencí. Kastovnictví je neslučitelné s demokracií. Obnovil se skutečný výběr soudců a státních zástupců, ne pouze výběr čekatelů, kteří dříve měli jistotu postupu na soudce či státní zástupce. To chce posílit Ministerstvo spravedlnosti tím, že soudci budou vybíráni v konkurzech, kterých se mohou účastnit i právníci mimo justici.
Stejně se převážně vybírali soudci i státní zástupci zevnitř justice. Z 34 nově jmenovaných státních zástupců roku 2010 byli 2 advokáti. Vedení Nejvyššího státního zastupitelství by mělo říci, v čem se u nich projevil klientelismus. Obecná tvrzení bez konkrétního popisu vadného chování nemohou být výsledkem činnosti státního orgánu.
I u nejvyšších soudů jsou lidé, kteří nebyli čekateli. Dřívější předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová, původně advokátka, byla jmenována soudkyní Nejvyššího soudu z pozice asistentky soudce Ústavního soudu. Soudci Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček a Zdeněk Kűhn byli jmenování z asistentů soudců Ústavního soudu, vedle toho pedagogicky působili. I jiní soudci Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu byli jmenováni z pozic úředníků, advokátů či pedagogů (Brigita Chrastilová, Milan Kamlach, Lenka Kaniová, Kateřina Šimáčková, Věra Korecká, Petr Průcha). Předpoklad, že dobří právníci jsou jen na státním zastupitelství či soudech a advokáti si jen libují v klientelismu, je mylný. Všude jsou lidé dobří i špatní. I bývalý generální prokurátor Pavel Rychetský byl advokát a dvě bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová a Renata Vesecká se staly advokátkami. Marie Benešová byla původně státní zástupkyní, ale před jmenováním nejvyšší státní zástupkyní byla advokátkou. Kvalita osobnosti se nezmění tím, že se stane či přestane být advokátem.
Stejně se převážně vybírali soudci i státní zástupci zevnitř justice. Z 34 nově jmenovaných státních zástupců roku 2010 byli 2 advokáti. Vedení Nejvyššího státního zastupitelství by mělo říci, v čem se u nich projevil klientelismus. Obecná tvrzení bez konkrétního popisu vadného chování nemohou být výsledkem činnosti státního orgánu.
I u nejvyšších soudů jsou lidé, kteří nebyli čekateli. Dřívější předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová, původně advokátka, byla jmenována soudkyní Nejvyššího soudu z pozice asistentky soudce Ústavního soudu. Soudci Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček a Zdeněk Kűhn byli jmenování z asistentů soudců Ústavního soudu, vedle toho pedagogicky působili. I jiní soudci Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu byli jmenováni z pozic úředníků, advokátů či pedagogů (Brigita Chrastilová, Milan Kamlach, Lenka Kaniová, Kateřina Šimáčková, Věra Korecká, Petr Průcha). Předpoklad, že dobří právníci jsou jen na státním zastupitelství či soudech a advokáti si jen libují v klientelismu, je mylný. Všude jsou lidé dobří i špatní. I bývalý generální prokurátor Pavel Rychetský byl advokát a dvě bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová a Renata Vesecká se staly advokátkami. Marie Benešová byla původně státní zástupkyní, ale před jmenováním nejvyšší státní zástupkyní byla advokátkou. Kvalita osobnosti se nezmění tím, že se stane či přestane být advokátem.