Slovensko a náš Ústavní soud
Na Slovensku budou 10. 3. 2012 předčasné volby. Padla vláda a v parlamentní demokracii je normální, že se politická krize řeší volbami. Ty proběhnou na základě zvláštního ústavního zákona, stejně jako na Slovensku proběhly roku 1990, 1994 a 2006 a u nás 1990 a 1998. O to komičtěji vypadá rozhodnutí našeho Ústavního soudu, který roku 2009 zrušil ústavní zákon zkracující volební období Poslanecké sněmovny neschopné sestavit vládu s pevnou politickou podporou. Fakticky odňal občanům právo volit v již vyhlášených volbách. Oháněl se údajnou ochranou demokratického právního řádu.
Demokracie není náš výmysl, ale společný produkt západní civilizace. Proto je důležitý i mezinárodní postoj. Již při pouhém podezření z možného ohrožení principů demokratického právního státu mohou nastat sankce politického charakteru. Takovým sankcím byl vystaven dřívější rakouský prezident v letech 1986-92 Kurt Waldheim pro svou činnost v hitlerovské německé armádě na Balkáně, v roce 2000 rakouská koaliční vláda kancléře Wolfganga Schűssela pro účast krajně pravicové strany Svobodných Jörga Haidera a slovenská strana Směr-sociální demokracie pro její vládní partnerství se Slovenskou národní stranou, kdy ji bylo 2006-08 pozastaveno členství v Evropské sociálně demokratické straně. V Evropě jsou ochotni ke kritice pouhého podezření z porušení demokratických pravidel, nikdy se to však nestalo se zkrácením stávajícího volebního období parlamentů v Československu, na Slovensku a v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyhlášení předčasných voleb jakoukoli formou není spojováno s narušením právního státu. Pokud by určitý krok byl skutečně považován za narušení základů demokratického státu, jeho hodnocení by muselo být stejné v demokratických státech s obdobným historickým vývojem. To, že nikdo nebude obviňovat Slovensko z ničení demokracie tím, že umožní občanům volit, je evidentní.
Slovenský příklad dokresluje, že v případě zrušených voleb v roce 2009 u nás nešlo o ochranu demokracie, ale o posílení Ústavního soudu, který si v rozporu s ústavou uzurpoval moc rušit ústavní zákony.
Demokracie není náš výmysl, ale společný produkt západní civilizace. Proto je důležitý i mezinárodní postoj. Již při pouhém podezření z možného ohrožení principů demokratického právního státu mohou nastat sankce politického charakteru. Takovým sankcím byl vystaven dřívější rakouský prezident v letech 1986-92 Kurt Waldheim pro svou činnost v hitlerovské německé armádě na Balkáně, v roce 2000 rakouská koaliční vláda kancléře Wolfganga Schűssela pro účast krajně pravicové strany Svobodných Jörga Haidera a slovenská strana Směr-sociální demokracie pro její vládní partnerství se Slovenskou národní stranou, kdy ji bylo 2006-08 pozastaveno členství v Evropské sociálně demokratické straně. V Evropě jsou ochotni ke kritice pouhého podezření z porušení demokratických pravidel, nikdy se to však nestalo se zkrácením stávajícího volebního období parlamentů v Československu, na Slovensku a v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyhlášení předčasných voleb jakoukoli formou není spojováno s narušením právního státu. Pokud by určitý krok byl skutečně považován za narušení základů demokratického státu, jeho hodnocení by muselo být stejné v demokratických státech s obdobným historickým vývojem. To, že nikdo nebude obviňovat Slovensko z ničení demokracie tím, že umožní občanům volit, je evidentní.
Slovenský příklad dokresluje, že v případě zrušených voleb v roce 2009 u nás nešlo o ochranu demokracie, ale o posílení Ústavního soudu, který si v rozporu s ústavou uzurpoval moc rušit ústavní zákony.