Prezident, vláda a odpovědnost
Petr Uhl v článku Nehumanitární důvody k milosti (Právo 31. 10. 2011 s. 6) tvrdí, že prezident je u nás neodpovědný. Ovšem byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní odpovědnost za velezradu a Ústavní soud jej na základě žaloby Senátu může sesadit. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za protiprávní jednání budou ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se vládní koalice udrží, odpovědnost nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a nezbavení poslanecké imunity. Odpovědnost za velezradu je širší než pouhá trestněprávní odpovědnost.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest a případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku či Finsku soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. V současné době je na základě žaloby parlamentu souzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli nesprávnému řešení finanční krizi roku 2008.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit za jeho protiprávní jednání. Proto má svobodu rozhodovat, jakým způsobem užije své ústavní pravomoci, aby dostál ústavnímu slibu a vykonával je v zájmu státu. Je správné z ústavy vypustit nepravdivé ustanovení o neodpovědnosti prezidenta. I dnes záleží na Senátu, zda a za co prezidenta zažaluje. Důležité je však zavést právní odpovědnost členů vlády za velezradu a to i bývalých.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest a případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku či Finsku soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. V současné době je na základě žaloby parlamentu souzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli nesprávnému řešení finanční krizi roku 2008.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však většina prezidenta podpořila a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit za jeho protiprávní jednání. Proto má svobodu rozhodovat, jakým způsobem užije své ústavní pravomoci, aby dostál ústavnímu slibu a vykonával je v zájmu státu. Je správné z ústavy vypustit nepravdivé ustanovení o neodpovědnosti prezidenta. I dnes záleží na Senátu, zda a za co prezidenta zažaluje. Důležité je však zavést právní odpovědnost členů vlády za velezradu a to i bývalých.