Nelogika Radima Bureše
Radim Bureš z Transparency International napsal článek Topolánkova logika (Právo 3. 2. 2012 s. 6), v němž se dovolává soudcovské nezávislosti. Nicméně v rozporu s logikou vlastního textu autoritu soudů používá jen, když se mu to hodí. Konkrétně v případě odsouzení exposlance Wolfa. Ovšem jinde jeho logika pokulhává, když uvádí, že „za minulého vedení protikorupční policie a státního zastupitelství by asi k jeho stíhání nedošlo“. Ale Wolfovo stíhání začalo již roku 2009 v době úřadování nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Bureš projevil neznalost základního faktu o věci.
Bureš dále uvádí: „soudě podle podobných případů by věc odložila již policie nebo státní zástupce, nebo by byl státní zástupce vyměněn a zastavil by to ten nový“. I když to Bureš výslovně neuvádí, zřejmě kritizuje odnětí trestní věci Jiřího Čunka Okresnímu státnímu zástupci v Přerově a jeho přikázání do Jihlavy. Přitom se Bureš vůbec nezmiňuje o rozsudku Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009, který prohlásil, že při stíhání Jiřího Čunka byl zákon porušen v jeho neprospěch a Okresní státní zastupitelství Přerov bylo ve věci nepříslušné. Neboť ze zákona bylo příslušné Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně a pro trestní stíhání nemělo přerovské státní zastupitelství řádné věc přikázánu. Obdobně to konstatovala 29. 6. 2010 olomoucká pobočka krajského soudu v související trestní věci, kde také nezákonně trestní stíhání dozorovalo přerovské státní zastupitelství.
Právo je o obecných normách, které platí bez ohledu na konkrétní osoby a ne podle toho, jak se to hodí. Pokud chce být Radim Bureš logický, musí hájit respektování soudního rozsudku ve věci Wolf a sám musí respektovat rozsudek ve věci Čunek, který poukázal na nezákonnost v jeho trestním stíhání. Jestliže tak nedělá a vybírá si rozsudky, které se mu hodí, logika se mění v nelogiku.
Odborné články:
Příslušnost státního zastupitelství, sborník Dny práva 2010, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Odnětí a přikázání u státního zastupitelství, Právo - časopis pro právní teorii a praxi 1/2010.
Bureš dále uvádí: „soudě podle podobných případů by věc odložila již policie nebo státní zástupce, nebo by byl státní zástupce vyměněn a zastavil by to ten nový“. I když to Bureš výslovně neuvádí, zřejmě kritizuje odnětí trestní věci Jiřího Čunka Okresnímu státnímu zástupci v Přerově a jeho přikázání do Jihlavy. Přitom se Bureš vůbec nezmiňuje o rozsudku Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009, který prohlásil, že při stíhání Jiřího Čunka byl zákon porušen v jeho neprospěch a Okresní státní zastupitelství Přerov bylo ve věci nepříslušné. Neboť ze zákona bylo příslušné Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně a pro trestní stíhání nemělo přerovské státní zastupitelství řádné věc přikázánu. Obdobně to konstatovala 29. 6. 2010 olomoucká pobočka krajského soudu v související trestní věci, kde také nezákonně trestní stíhání dozorovalo přerovské státní zastupitelství.
Právo je o obecných normách, které platí bez ohledu na konkrétní osoby a ne podle toho, jak se to hodí. Pokud chce být Radim Bureš logický, musí hájit respektování soudního rozsudku ve věci Wolf a sám musí respektovat rozsudek ve věci Čunek, který poukázal na nezákonnost v jeho trestním stíhání. Jestliže tak nedělá a vybírá si rozsudky, které se mu hodí, logika se mění v nelogiku.
Odborné články:
Příslušnost státního zastupitelství, sborník Dny práva 2010, Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Odnětí a přikázání u státního zastupitelství, Právo - časopis pro právní teorii a praxi 1/2010.