Miroslav Čapek v textu Nastal čas odcházení (Právo 27. 2. 2012 s. 6) se vyjadřuje k počtu stupňů justiční soustavy. Čtyřstupňovou soustavu vnímá jako „nesmysl, který v ČR vznikl jenom jako úlitba tomu, aby bylo kam dát soudce federálního Nejvyššího soudu a federální Generální prokuratury.“ Je pravdou, že Otakar Motejl jako předseda československého Nejvyššího soudu této úlitby dosáhl. Československý Nejvyšší soud nezanikl, ale přetvořil se v Nejvyšší soud ČR. Čapek však neuvádí historická fakta. Že čtyřstupňová soustava – soudy okresní, krajské, vrchní a nejvyšší - vznikla již v monarchii. Až roku 1950 byly vrchní soudy zrušeny a Nejvyšší soud přesunut z Brna do Prahy z důvodu penzionování režimu nepohodlných soudců. Roku 1969 se obnovila čtyřstupňová soustava. Pod československým Nejvyšším soudem vznikly dva nejvyšší soudy republik – členských států federace. Po rozdělení Československa se republikový Nejvyšší soud přejmenoval na Vrchní soud v Praze pro Čechy a 1996 vznikl Vrchní soud v Olomouci pro Moravu a Slezsko. Po naprostou většinu našich dějin jsme měli čtyřstupňovou soudní soustavu. Čtyři stupně jsou středoevropskou tradicí. Má je Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko. Jen Slovensko ne, ovšem fakticky ano, když mimo běžné okresní soudy zavedlo i zvláštní okresní soudy s působností pro celý kraj, které řeší věci u nás souzené v prvním stupni na krajském soudě.

Zrušení vrchních soudů a státních zastupitelství má smysl, budou-li všechny případy začínat u všech okresních soudů. To však odbourá specializaci soudců a státních zástupců v závažných věcech, jež se v okrese vyskytují řídce. Proto je navrhováno, aby místo dvou vrchních soudů bylo utvořeno 8 či 14 soudů a státních zastupitelství, které se sice budou jmenovat okresní, ale s krajskou působností, a jež budou řešit věci, které dnes v prvním stupni soudí krajský soud.
Občanovi nic nepřinese, když se tabule vrchního soudu a státního zastupitelství zahodí a jeho soudci se přesunou na krajský soud, jinak budou dělat to samé. Krajský soud se rozdělí na krajský soud, který se tak bude jmenovat a bude řešit odvolání, a na soud s působností pro kraj řešící prvoinstanční věci, ale s názvem okresní soud. Jen se nebude moci věřit názvům – některý soud s působností krajskou se bude jmenovat okresní. Navíc žádný okresní soud v sídle krajského soudu dnes nemá ve své budově dostatečné prostory, aby se k nim mohl přesunout prvoinstanční úsek krajského soudu. Tento úsek by stejně zůstal ve stávající budově, jen s jinou cedulí. Zrušení vrchních soudů a státních zastupitelství si vyžádá náklady na realizaci a přitom nezrychlí soudní řízení.
Zastánci rušení vrchních soudů tvrdí, že odpadnou spory o to, co má řešit v prvním stupni okresní a krajský soud. Pokud však budou zřízeny nové okresní soudy s krajskou působností, tyto spory neodpadnou. Budou se nově vést mezi normálním okresním soudem a okresním soudem pro celý kraj. Taková reforma justice skončí jako reforma veřejné správy, kde místo 8 krajů je 14 a k tomu 8 regionů soudržnosti s regionálními radami (NUTS 2), místo 76 okresních úřadů je 205 obecních úřadů s rozšířenou působností a 76 okresních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Čtyřstupňová soustava soudů i státních zastupitelství je funkční a činit v ní bezdůvodně změny je špatné.