Prezident je významný
Václav Žák v textu Prezident není monarcha (Právo 6. 11. 2012 s. 6) nepravdivě uvádí, že prezident v parlamentní republice je neodpovědný. Zamlčuje, že náš prezident je odpovědný pro velezradu a jiné hrubé porušení ústavy a může být sesazen Ústavním soudem. To je rozdíl od monarchií, kde sesazení monarchy je čin revoluční. Tato právní odpovědnost za porušení ústavy chybí u vlády.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest, případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku, Finsku či na Islandu soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Roku 2012 byl odsouzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli řešení finanční krize roku 2008. Byl uznán vinným, od trestu bylo upuštěno.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což kontrasignoval ministr vnitra. Rumunský parlament v dubnu 2007 a opakovaně v červenci 2012 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však lid prezidenta neodvolal a jeho funkce se obnovila.
Úřad prezidenta je významný. Samozřejmě lze zastávat neústavní postupy a na základě doktríny materiálního jádra ústavy, kterou užívala pro hájení neústavních postupu nacistická právní věda, hájit i neústavní přístup k postavení hlavy státu. Žijeme-li v právním státě, platí, že ústavu nelze ohýbat nerespektováním jejích norem, ale pokud se někomu nelíbí, pak jediná ústavní cesta je její změna ústavním zákonem.
Žák se obává volby výrazného prezidenta. Jeho ideálem prezidenta je šedá myš. Ale v demokracii, kde rozhodují voliči, musí představitelé státu jasně předestřít své názory. Šedé myši nemají ovládnout Parlament, vládu, Ústavní soud, ani úřad prezidenta. Občané si poprvé v našich dějinách zvolí prezidenta podle toho, jak je přesvědčí, že bude dobře vykonávat úřad. Prezident má být výrazný státník. Takovým je Miloš Zeman.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest, případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku, Finsku či na Islandu soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Roku 2012 byl odsouzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli řešení finanční krize roku 2008. Byl uznán vinným, od trestu bylo upuštěno.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což kontrasignoval ministr vnitra. Rumunský parlament v dubnu 2007 a opakovaně v červenci 2012 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však lid prezidenta neodvolal a jeho funkce se obnovila.
Úřad prezidenta je významný. Samozřejmě lze zastávat neústavní postupy a na základě doktríny materiálního jádra ústavy, kterou užívala pro hájení neústavních postupu nacistická právní věda, hájit i neústavní přístup k postavení hlavy státu. Žijeme-li v právním státě, platí, že ústavu nelze ohýbat nerespektováním jejích norem, ale pokud se někomu nelíbí, pak jediná ústavní cesta je její změna ústavním zákonem.
Žák se obává volby výrazného prezidenta. Jeho ideálem prezidenta je šedá myš. Ale v demokracii, kde rozhodují voliči, musí představitelé státu jasně předestřít své názory. Šedé myši nemají ovládnout Parlament, vládu, Ústavní soud, ani úřad prezidenta. Občané si poprvé v našich dějinách zvolí prezidenta podle toho, jak je přesvědčí, že bude dobře vykonávat úřad. Prezident má být výrazný státník. Takovým je Miloš Zeman.