Petr Uhl v článku Milost, pane prezidente! (Právo 26. 10. 2011 s. 6) nepravdivě tvrdí, že prezident je u nás neodpovědný. Ovšem byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní právní odpovědnost za velezradu a od roku 2013 i za hrubé porušení ústavy. Ústavní soud jej na základě žaloby Senátu může sesadit. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za protiprávní jednání budou ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se vládní koalice udrží, odpovědnost nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a nezbavení poslanecké imunity. Prezidentova odpovědnost za velezradu a hrubé porušení ústavy je širší než trestněprávní či politická odpovědnost.

Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest a případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku, Finsku či na Islandu soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Roku 2011 byl parlamentem zažalován a souzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli nesprávnému řešení finanční krize roku 2008. Byl uznán vinným v jednom bodě obžaloby, od trestu bylo upuštěno.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 a opakovaně v červenci 2012 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však lid prezidenta neodvolal a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit za jeho protiprávní jednání. Proto má svobodu rozhodovat, jak užije svých ústavních pravomocí, aby dostál slibu a vykonával je v zájmu státu. Záleží na Senátu, zda a za co prezidenta zažaluje. Důležité je zavést právní odpovědnost členů vlády, včetně bývalých, za velezradu a hrubé porušení ústavy.