Zdeněk Jičínský v článku Někteří kandidáti slibují víc, než na Hradě zmohou (Právo 12. 11. 2012 s. 6) vyjadřuje nelibost nad zavedením přímé volby prezidenta a politickým významem prezidentského úřadu u nás. Jičínský je dlouhodobě zastáncem modelu vlády shromáždění, kdy parlament je nejvyšším orgánem veškeré státní moci, nejen zákonodárné. Tento model zavedený Ústavou Antonína Novotného roku 1960 byl opuštěn rozdělením Československa. Dnešní systém parlamentní republiky vychází z toho, že parlament je sice důležitý, ale ne všemu nadřazený orgán a ve výkonné moci má významné postavení prezident. Přímá volba prezidenta je projev civilizačního vývoje, když první přímá volba byla v roce 1848 ve Francii, kdy většina států byla monarchiemi. Nyní je 75% států republikami a v nich je z 75% prezident volen přímo.

Jičínský kritizuje kandidáta na prezidenta Miloše Zemana. Je to podivné, neboť Miloš Zeman své názory ani vystupování v politice nezměnil a na prezidenta kandidoval již roku 2003. Otázkou je, zda si Jičínský má výhrady k Zemanovi až dnes nebo je měl i v roce 2003, byť je tajil.
Miloš Zeman prohlásil, že v případě zvolení se bude zajímat, včetně osobní účasti, o jednání vlády a obou komor Parlamentu. Chce to využívat k tomu, aby radil a snažil se obhájit názory, které považuje dobré pro blaho státu. Tímto přístupem dodržuje ústavu, která účast prezidenta na schůzích parlamentu a vlády umožňuje. Pokud se někdo bojí hájit své názory ve střetu se zkušeným politikem, jakým Miloš Zeman je, snad by neměl sedět v Parlamentu a už vůbec ne ve vládě. V přímé volbě si lid vybere prezidenta bez poručníkování ze strany poslanců a senátorů. Prezident je vrcholná politická funkce a měl by ji obsadit zkušený politik. Tím Miloš Zeman je a proto vadí těm, kteří by za prezidenta nejraději měli šedou myš.