Problém s registrací prezidentských kandidátů je využíván k volání po zrušení přímé volby. Přímá volba prezidenta je v Evropě běžná. Pokud ji zvládnou jinde, lze ji zvládnout i u nás. Při první volbě senátorů roku 1996 došlo také k problémům při registraci kandidátů. Několik kandidátů bylo odmítnuto Ústřední volební komisí. Například Jaroslav Šabata nebyl registrován, protože své občanství doložil občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Počínání Ústřední volební komise, která neuznala občanský průkaz jako doklad o státním občanství pro účely voleb, bylo nesmyslné. Kupodivu tuto hloupost potvrdil Nejvyšší soud. Až Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí na základě ústavní stížnosti Jaroslava Šabaty, kterou jsem v jeho zastoupení podal. Šabata a další dva kandidáti se mohli senátních voleb účastnit díky rozhodnutí Ústavního soudu, který jejich ústavní stížnosti proti odmítnutí registrace projednal přednostně. V případě Jaroslava Šabaty byla ústavní stížnost podána 11. 10. 1996 a již 15. 10. 1996 nálezem Ústavní soud rozhodl. Když chce, jedná Ústavní soud rychle. Rovněž roku 2009, kdy Ústavní soud odňal občanům právo volit ve vyhlášených volbách, jednal přednostně a rychle.

Ústavní soud se v nálezu z 29. 10. 1996 vyslovil i k petici jako podmínce kandidování nestranických senátorů. Senátor, kterého nenavrhne politická strana, musí získat 1 000 podpisů. Roku 1996 Ústavní soud konstatoval, že tato podmínka je v souladu s ústavou a kandidát, jehož počet podpisů klesne při kontrole pod požadovanou hranici, nemůže být k volbě zaregistrován. Jestliže senátor potřebuje ve svém obvodu 1 000 podpisů a máme 81 senátních obvodů ve státě, pak by kandidatuře na prezidenta, kde je volební obvod celý stát, tedy všech 81 senátních obvodů, měl odpovídat požadavek 81 000 podpisů. Zákon však vyžaduje pouhých 50 000. Rovněž získávání podpisů pod volební petici je v případě prezidentské volby stejné jako v případě volby senátorů či nezávislých kandidátů do zastupitelstev obcí. V senátních i obecních volbách je to přístup dlouhodobý a není zpochybňován.
Roku 1996 nespojoval nikdo s problémy při prvních senátních volbách požadavek, aby byl Senát volen nepřímo, jak je tomu ve Francii. V dalších senátních volbách se problémy nevyskytly. I při první volbě prezidenta budou aplikační spory, které v dalších volbách nebudou. Tyto problémy jsou řešitelné, stejně jako problémy při prvních volbách senátních. To však platí jen, pokud se jejich řešení nezmocní odpůrci přímé volby prezidenta, kteří za právní otázky skryjí svůj politický zájem na oslabení práv občanů.