Kritizují se změny rozpočtu poslanci ve prospěch oblastí, v nichž je voliči zvolili. Kritici předpokládají, že ministerští úředníci správně rozhodují o finančních potřebách státu. Jde však o nedokazatelnou hypotézu, navíc je centrální byrokracie kritizována jako nepružná pro uspokojení místních potřeb. Hlasitost diskuze neodpovídá tomu, že takto poslanci přerozdělí zanedbatelných 0,3% rozpočtu. Má však ústavní význam.

Byť je dnes parlament především zákonodárné těleso, tak historicky zemské sněmy vznikly prvotně pro finanční kontrolu panovníka. Za nejdůležitější právo zemské sněmy považovaly schvalování berní a spolurozhodování o výdajích země. Výsada, schvalování rozpočtu parlamentem, zůstala zachována i v moderních evropských demokraciích. Parlament rozhoduje o výši daní i výdajích státu. Stanoví tak i naše ústava. Nelze se divit, že poslanci využívají své ústavní právo a nesmiřují se s formálním odsouhlasením návrhu rozpočtu. Pokud někdo volá po změně praxe, měl by otevřeně říci, že si nepřeje schvalování rozpočtu na veřejném jednání parlamentu, ale v neveřejném jednání ministerských úředníků.
Navíc vyřazení poslanců z vlivu na státní rozpočet posílí bohatství centra. Poslanci jsou totiž voleni na celém území státu podle počtu voličů v jednotlivých krajích. Většina zaměstnanců ministerstev však žije v Praze a okolí. Je tedy přirozené, že poslanci preferují potřeby škol, sportovních klubů a dalších institucí z oblastí, které znají. Při přenesení tohoto práva na ministerské úředníky je logické, že ti, navíc bez přítomnosti novinářů, upřednostní obce, které znají - bohaté Prahy a okolí. Těžko lze předpokládat, že pražský úředník bude vážit dlouhé cesty na Moravu a do Slezska jen, aby se přesvědčil, že je nutnější postavit tělocvičnu tam a ne v obci u Prahy.
Chyba našich veřejných financí tkví v centralizaci. I po vzniku krajů, jsou kraje rozpočtově slabé, neboť některé jsou malé, a dále je u nás množství velmi malých obcí s nízkými rozpočty. Správné je přesunout víc peněz ze státu na kraje s tím, že volená krajská zastupitelstva by rozdělovala dotace obcím, to je systémová změna posilující územní samosprávu. Pokud však stát rozděluje obcím dotace skrze státní rozpočet přímo, odpovídá ústavě, že tento rozpočet schvalují poslanci a mohou jej měnit většinovým hlasováním na veřejném jednání Poslanecké sněmovny. Přímou legitimitu od voličů mají volení poslanci, ne úředníci.