Karel Holomek v textu Čunek a americký diplomat (Brněnský deník Rovnost 3. 4. 2008, s. 23) chválí USA za jejich zprávu o stavu lidských práv a kritizuje ty, kteří se k ní staví nesouhlasně, včetně premiérova výroku, že kdo umožňuje mučení, nemůže poučovat o lidských právech. Premiér však vystihl skutečnost, kterou uznávají i americká úřední místa, i když ty jen, když uteče některá tajná informace. Evropa nemusí USA v oblasti lidských práv dohánět. Naopak situace s vězni zadrženými bez soudu na americké základně Guantánamo či stav americké chudinské péče je něco, co je v Evropské unii nemyslitelné a je kritizováno. Též americký prezidentský kandidát černošského původu Barack Obama získal hlasy ve státech se silnou hispánskou a černoškou menšinou, což dokresluje, že ani tito američtí občané nejsou spokojeni se svým postavením. Zpráva o dodržování lidských práva v USA bude zajímavá, pokud popíše i případy justičních omylů ve věcech, kde byly uděleny tresty smrti a teprve po létech testy DNA ukázaly pravý stav věcí, anebo případ vypovězení matky, která řadu let žila na území USA, byť nelegálně, její děti narozené v USA však mají americké občanství. Politika rozdělování rodin je v Evropě vnímána jako nepřípustná.

Spojené státy americké začaly vydávat zprávu o dodržování lidských práv ve světě jako součást své zahraniční politiky. Takto je nutno tuto zprávu hodnotit. Je to jeden z informačních zdrojů vypovídající o světě kolem nás, ale bez kritického hodnocení a použití jiných pramenů nám nevznikne obraz ani ucelený, ani pravdivý. Na tvorbu zprávy má vliv především střední administrativní personál amerických velvyslanectví, jež chce splnit stanovený úkol a často nekriticky přebírá informace externích poradců. Ti však mohou mít zájem na potlačení určitých skutečností a zdůraznění jiných, aby zprávu následně užili jako nástroj politického boje v zemi. Ve svobodné diskuzi je možné kritizovat vše, včetně nástrojů americké mocenské politiky, ať již má formu zprávy anebo použití síly bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN v rozporu s mezinárodním právem, tedy útok na Jugoslávii či Irák. Spojené státy se po rozpadu Sovětského svazu staly jedinou supervelmocí a jejich dolar jedinou světovou měnou. V tomto postavení se pasovaly na arbitra konfliktů a stanovení, co je ve světě správné a co ne. Dnes se však doba mění, dolar již není monopolní světovou měnou a musí se dělit o své pozice s eurem. Ekonomicky i vojensky roste opět význam Ruska a především Číny. I na poli lidských práv USA nejsou nestranným a všemi uznávaným hodnotitelem. Jejich vliv bude slábnout, pokud si nezametou před vlastním prahem a nedosáhnou alespoň evropského standardu, jež je v řadě oblastí lidských práv vyšší.