Protestující v USA neumějí uznat prohru

13. 02. 2017 | 12:03
Přečteno 13868 krát
Svět se mění a my s ním, možná tím víc, že nás média neustále informují o dění na druhém konci světa, aniž bychom si uvědomovali, že tyto „informace“ nejsou neutrální, často jsou ideologicky zabarvené. Zářným příkladem toho je celosvětový signál změny, kterou přinesly prezidentské volby ve Spojených státech. Aniž bych se chtěl vměšovat do výběru kandidátů, či nějak komentovat tu či onu stranu, snad mi bude dovoleno konstatovat to, co každý vidíme na první pohled: volební kampaň ukázala rozdělení společnosti a také to, že deset let se nemluvilo o „společném dobru“. Demokracie je totiž právě účast na vládě, která má sloužit společnému dobru.

V souvislosti s volbami v USA vidíme v podstatě podobnou neschopnost jako v naší společnosti – totiž přijmout volební výsledek nejen jako vítězství a možnost služby na jedné straně, ale také je tu umění přijmout prohru demokraticky a lidsky slušným způsobem. Mnohé protesty poražených ukazují roztříštěnost zájmů, což někdy může vyvolávat dojem, že spíše jde o mentalitu „urvi co můžeš“, než o ohled na společné dobro celku.

Současná evropská nostalgie po národních státech jen dokazuje tuto touhu po společném dobru, kdy hlas jednoho každého občana je stejně cenný a důležitý. V případě prohry by se neměly navzájem urážet skupiny obyvatel, ani jednotlivci.

Přijmeme-li mediální terminologii, pak tento „světový supervolební rok“ by mohl sloužit k vnitřní očistě politického života. A to nikoliv vymýšlením nových předpisů či zákonů, ale metanoiou, tedy proměnou. S tou neodmyslitelně souvisí přiznání, nakolik hedonistický a pragmatický profit je dnes vládnoucí ideologií, která potlačuje veškerou slušnost, lidskou solidaritu a soucit. Odmítá se tak ideologicky lidská důstojnost i práva člověka ve prospěch vysněných, často rozumu odporujících požadavků bez potřebné odpovědnosti a úcty k druhému.

Odmítání historie, její neznalost či dokonce manipulování s ní, je součástí dějinného vývoje. Dnes se ukazuje, že skutečná znalost historie říká, co znamená rodina, obec, region, země či stát. Tradiční slavnosti tak vyvolávají dnes obrovský zájem, ale někdy i odpor, což je právě potvrzení výše uvedeného.

Církev sama tu není proto, aby vytvářela nějaké politické ideologie, ani aby se stala součástí politického zápasu a reprezentace. Jejím úkolem je ukazovat vzhůru k Tomu, kdo dává smysl všemu a je také Tvůrcem zákonů a zákonitostí, které nelze bez rizika překračovat.

Obhajoba lidské důstojnosti, svobody a základních práv provázených povinnostmi a odpovědností jsou zakotveny v deklaraci OSN z roku 1948. Doložky a inovace vytvářené postmoderní a postracionální ideologií jsou pouze fikcí těch, kdo se domnívají, že je možné dát jen našimi silami smysl kosmu, lidskému životu a štěstí. Kořeny bychom našli u otců této ideologie, kteří odmítají poznání, ale zato chtějí vše přetvářet. Na jejich pokusy doplatili lidé ve všech totalitách 20. století, i v přežívajících totalitách století tohoto.

To, co platí o Církvi a jejích úkolech, platí i pro duchovní, tedy klérus. Platí to i v jiných církvích, kde existuje svátostný koncept kněžství. Myslím, že je mnoho důvodů, aby jak církve, tak kněží a biskupové o těchto skutečnostech přemýšleli a vážili pečlivě svá slova. Naším úkolem je totiž svědčit o světě, ve kterém je člověk člověku bratrem a ve kterém vládnout znamená sloužit.


Příspěvek původně napsán pro cyklus Komentář týdne na Radiu Proglas na sobotu 4. února. Publikován na Parlamentních listech a blogu na Aktuálně.cz.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy