Zbytečný povyk kolem Gay Pride

Připomíná mi to ten starý, ale dobrý vtip. Sejdou se na festivalu v
Izraeli dva dirigenti symfonických orchestrů, jeden ze Spojených států
a druhý z Ruska, resp. tehdejšího SSSR. A ten ruský dirigent říká tomu
americkému: "Představte si, pane kolego, já mám v orchestru skoro 50%
Židů. A co vy?" A ten Američan odpoví: "Víte, že ani nevím?"
Dnešní debata o Gay Pride mi přijde zcela absurdní. Nepřišel jsem
totiž zatím na to, jaký vliv má sexuální orientace jednotlivce na jeho
ostatní lidské úkony. V mé firmě působí čtyři homosexuálové, ale
nevěděl bych to, nebýt toho, že občas přijdou na firemní akci s
partnerem. Nikdy jsem se jich na to neptal a je mi to veskrze
lhostejné. Sexuální orientace pro mne není kvalifikační kritérium. A
stejně tak to pro mne není politikum. Představa, že si někdo založí
politickou stranu či hnutí gayů či lesbiček mi přijde stejně absurdní,
jako kdyby někdo založil stranu žen. Mám za to, že v naší zemi jsou až
na výjimky či předsudky zejména ve starší generaci práva homosexuálně
založených občanů respektována a naplňována. Nevím o případu
diskriminace z důvodu sexuální orientace. Nevím o tom, že by
homosexualita byla někomu na překážku ke studiu či výkonu povolání
(snad - s prominutím - kromě práce heterosexuálního pornoherce, ale to
je vskutku extrémní příklad). Proto vůbec nerozumím celému povyku
kolem Gay Pride. Když se chtějí homosexuálové bavit, ať se baví. Jindy
se budou bavit ženy nebo třeba cyklisté. Ale nemám vůbec žádnou
potřebu poslouchat ani výkřiky těch, kdo chtějí otázku sexuální
orientace zneužít a přetvořit v politický program. Myslím, že
podobných by se měli zbavit sami homosexuálové, kazí jim totiž
zbytečně pověst.
Petr Žantovský