Vydat či nevydat, toť otázka... Když přesně před dvěma roky (30.9.05), publikoval dánský deník Jyllands-Posten dvanáct karikatur zesměšňujících proroka Mohameda nikdo netušil, do jakých obrovských rozměrů se kauza rozroste. Celá krize však naplno vypukla až v lednu následujíciho roku, když obrázky otiskla i norská média. V syrském Damašku proběhly 4. února násilné protesty před velvyslanectvími Dánska a Norska, 5. února byl vypálen dánský generální konzulát v Bejrútu. V Jemenu se na demonstracích sešlo 150.000 lidí. Demonstrace probíhaly prakticky ve všech muslimských zemích. Zemřelo při protestech 139 lidí.

Stejné obrázky byly později otištěny i v německých, španělských a francouzských novinách. Právě ve Francii se však tento krok nesetkal s pochopením a šéf listu France Soir byl odvolán. Všichny v redakci byli proti, ale rozhodl jsem karikaturu v české verzi deníku Metro vydat: Zveřejněním této kresby, podle mě, informoval jsem čtenáře o tom, co přesně vedlo k všem těm nepokojům.

Nevydal bych tu karikaturu jako karikaturu listu, protože jsem schopen argumentovat, že je karikatura neuctivá. Avšak jsem měl pocit, že mám právo ukázat českému, sekulárnímu národu důvody za těmito protesty.



Americká filmová studia zcenzurovala plakát na film Miloše Formana Lid versus Larry Flynt - zatímco v některých zemích světa lidí viděli, jak na plakátu stojí hlavní herec (Woody Harrelson) před obrovskou vaginou v pozici Ježíše Krista na kříži, Američané měli jiný plakát. Takže se americká studia rozhodla respektovat americké puritánství, zatímco věděla, že Evropanům většinou tento plakát nebude vadit.



Takže karikatura by se opravdu neměla tisknout tam, kde uráží mnoho lidí. V České republice, jak jsem předpokladl, nepřišly od čtenářů vůbec žádné reakce.

Nezastávám názor, že tato otázka se zabývá nějakým univerzálním právem. Nepublikovat vtipy o holocaustu je správné, protože se holocaust týkal usmrcování a tragédií lidí. Avšak karikování (možno vnímané jako urážka) náboženské víry není ve stejné kategorii. Muslim by si mohl také stěžovat, že ho urážejí západní ženy, protože si nezakýrávají tvář.

No, je to problém muslimů, jestliže nechtějí, aby se jejich Bůh kreslil. Mohou si to vynucovat doma anebo v těch zemích, kde se o tom rozhodne většina. Islám se musí naučit sebereflexi.

To je podstata svobody projevu. Zemřu za právo jiných říkat mi buzna, pokud chtějí. Nemohou mi však zakazovat, abych jí byl...

Takže, nikdo muslimům nezakazuje, aby věřili v to, co chtějí - ani vyjadřovat se svobodně -, zaroveň já nemám povinnost dodržovat jejich víru.