Zdravotní stav Jana Bednáře, který spolu s Janem Tamášem již 14. dnem drží hladovku proti plánu umístit na našem území vojenskou základnu USA, se zhoršuje. Jan Bednář je ale přesto odhodlán v hladovce pokračovat.
„Mám zdravotní problémy, ale s tím jsem počítal už při zahájení hladovky. Bohužel jsme ale doteď nedostali žádný silný signál, že by některý z našich požadavků byl splněn, takže v hladovce nepřestanu,“ okomentoval dnes svůj postoj Jan Bednář. „Stav mého zdraví je sice vážný, ale ještě vážnější je stav demokracie v naší zemi. Nelze tolerovat arogantní chování pana Topolánka, který se do dnešního dne neobtěžoval ani odpovědět na náš dopis.“

Protest proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na českém území přijde zítra podpořit do centra v Bělehradské také herečka a politička Táňa Fischerová.

Zítra proběhne v centru v Bělehradské 98 ve 13:00 hodin tisková konference s Janem Bednářem, Janem Tamášem a Táňou Fischerovou. Na tiskové konferenci bude také uveřejněn dopis místopředsedkyně Evropského parlamentu Luisy Morgantiniové Janu Tamášovi a Janu Bednářovi.

tisková zpráva/Praha, 26.5.2008



Štěpán Kotrba správně napsal: "Češi nevyznávají rituály askeze, extatického sebepoškozování, extrémní formy sebezviditelňování a pohrdají mediálním exhibicionismem. A to i u osob zoufale toužících zaujmout jinak společensky závažným tématem. V tu chvíli začnou být krutě cyničtí. Humanistická strana měla donedávna možnost se prezentovat jako partaj s nepřehlédnutelnou podporou veřejnosti. Seriózní, poctivá skupina mladých, ale odpovědných lidí. Sebebičování ani hladovky mezi seriózní chování v českém kulturním kontextu nepatří. (...) Tamáš si svůj sebepoškozující protest navíc špatně načasoval. Smlouva o radaru ještě nejsou ani dohodnuty. Nejsou ani schváleny vládou. Nejsou podepsány. A už vůbec nejsou odeslány k projednání do Sněmovny. Hysterické reakce tudíž nejsou na místě, naopak. Iniciativa Ne základnám byla Tamášovým postojem překvapena a zaskočena. Chce li Tamáš zhubnout, mohl to udělat jinak a lépe. Takto bude držet nejspíše hladovku celé léto. Mátháma Ghándí zvítězil, protože ho svět i jeho národ znal a uznával jako guru. Byl vůdcem svého stamilionového národa. Jeho protest byl pevně ukotven do indického náboženského a kulturního kontextu. Mezi Ghándím a Tamášem je nepřehlédnutalný rozdíl. Jestli Tamáš zhubne nebo ne, nikoho nedojme ani nerozbrečí. Tím méně Condoleezu Rice. Další demonstrace proti radaru budou muset pouze organizovat jeho kolegové. Tak proto."