Komentář čtenáře mě vyrušil z velikonočního rozjímání, jak v nacpaných obchodech zajistit stravu pro celou rodinu bez újmy na duševním zdraví. Jsou to ale úvahy zbytečné, protože stejně všude budou davy lidí naštvaných, že místo odjezdu do přírody musí stát ve frontě, tak raději budu odpovídat.

Čtenář se ptal, zda a co SOS dělá pro to, aby se počet podnikavců (ne poctivých podnikatelů) snižoval. Kdybych to vzala jen úzce, odpověděla bych, že pokud podnikatel porušuje zákony, pak už je možné na základě zákona o živnostenském podnikání uložit opatření. Jedním z nich je i odnětí živnostenského oprávnění v případě, kdy živnostník závažným způsobem poruší své povinnosti vyplývající z udělené koncese. SOS se v této souvislosti obrací na živnostenské úřady a na činnost konkrétních podnikatelských subjektů je upozorňuje. Pak už záleží jenom na jejich postupu.
Jenže nejde jen o živnostenské úřady, dozorem a kontrolou se u nás zabývají další subjekty. Budiž zde řečeno, že spotřebitelská organizace nemá právo kontroly.
Vybavil se mi totiž nedávný případ sýrových náhražek. Kupujete.li si sýr, odnášíte si výrobek z mléka, to říká vyhláška. Dáváte-li si v restauraci smažák, měl by být také vyroben z mléka, jinak ho nemohou v jídelníčku nabízet jako „sýr“. Jenže vykukové přišli na to, že se dá vyrobit náhražka, která je z rostlinných tuků a tváří se jako sýr. Náklady nízké, výnosy stejné a než to spotřebitel pozná, je dost vyděláno.
Když nás na spotřebitelé upozornili, že v konkrétních restauracích se náhražky používají, oslovili jsem Českou obchodní inspekci, protože jsme došli k názoru, že jde o jasné klamání spotřebitele. Ta nám odpověděla dopisem, v němž nám naznačila, že jsme mimo, neboť neznáme kompetence dozorových orgánů a máme se obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. To jsme udělali. Po čase přišel dopis ze SZPI, z něhož jsme se dozvěděli, že jsme opět úplně mimo a ať se obrátíme na hygieniky. Díky hlavnímu hygienikovi šli jeho inspektoři do konkrétních restaurací a našli tam inkriminované náhražky. Pokuty neuložili, jen podnikavce upozornili. Po čase přišel dopis – světe div se – od ČOI, že udělala na základě našeho podnětu kontrolu v restauracích a našla námi avizované náhražky. Zajímalo by nás, který spotřebitel by vydržel běhat jako slepička v pohádce, aby zjišťoval kompetence. A i kdyby to nakonec rozlišil, není tolik dozorových úřadů na tak malou republiku příliš drahý špás?
Kolega byl nedávno v Irsku na stáži v jejich spotřebitelské organizaci. Slovo dalo slovo a hovořilo se i o kontrolních orgánech. Když jich řekl, že jich máme pět (ještě veterinární správu), tak se na něj Irové (mají jeden) nevěřícně dívali a nevěřili. Smáli se a absolutně nemohli pochopit, jak to může fungovat…