Několik čtenářů blogu mě žádalo, ať prozradím jména těch několika kaváren, kde se dá u skvělé kávy, podávané automaticky se sklenkou vody, v Praze posedět. Neprozradím, byť, věřte mi, mě to hrozně mrzí. Ne, že bych nechtěla, ale není to tak jednoduché.

Možná se následující myšlenkový oblouk může zdát někomu jako z jiného světa, ale situace je prostě taková, jaká je. Občanské sdružení, jako je naše, neshání peníze na svou činnost snadno, dílem žije z dotace státu, ale také z peněz projektů, které se mu povede sehnat třeba z Evropské unie. Ani na jedno nevzniká nárok automaticky, musíte předložit projekt, ten se posuzuje, zda naplňuje smysl vaší existence atd. Pak čekáte v nejistotě, zda budete existovat i v letošním roce. Daleko jednodušší je určitě život takových organizací, kterým ve financování tu či tam pomůže nějaká bohatá firma. Finanční dar od silného subjektu je injekce, s níž se ve skromných poměrech dá žít docela dobře. Ale jako všude platí i tady – něco za něco. Zkuste takového podnikatele napadnout – nejen, že by vám už nikdy nic nedal, ale dá se předpokládat, že dar z jeho strany byl náznak, že očekává vlídné zacházení.
Spotřebitelé mají právo na spolek, který bude hájit jejich práva stylem padni komu padni. S nějakou podnikatelskou podporou by to asi fakt nefungovalo. Spotřebitelská organizace, kterou by sponzorovaly firmy, by byla k smíchu.
Takže jsme si už před lety, kdy jsme byli ještě malí, vymysleli etický kodex, který nám zakazuje spojování se s komerčními subjekty. Vím, že doba sice nepřeje dodržování podobných prohlášení, ale my máme stále ještě dojem, že tohle je náš čistý štít.
Nechci tím říci, že bych očekávala hmotnou podporu našeho SOS od těch kaváren, které bych vám, milovníkům dobré kávy doporučila, to v žádném případě. On život není jenom o penězích, ale i o dobrém jménu. A já nemohu bohužel vyloučit, že by se někde neobjevilo „Tuto kavárnu doporučuje i SOS“… A hlavně, že by to tam neviselo i v době, kdy se třeba, nedej bože, úroveň kávy i personálu sníží tak, že už si nikdo nebude chtít do té kavárny sednout na příjemnou chvilku.