Mýty a fakta o zákonu o veřejných zakázkách
Kritika současné podoby Zákona o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) ve znění po transparentní novele z roku 2012 je založena na dvou námitkách – musí se soutěžit jen na nejnižší cenu a zákon brzdí ekonomiku. Tyto námitky jsou tak často opakované, že by se zdály skoro uvěřitelnými… Ale nejen zákon ale i Zpráva o stavu veřejných zakázek za rok 2013, která byla vládou schválena dne 28.5.2014 ukazují realitu.
1. Jak je to s tím, že transparentní novela z roku 2012 nutí soutěžit jen na nejnižší cenu?
Ve zkratce - je to nesmysl. Je to nepravda opakovaná odpůrci transparentnosti. Důkaz viz. § 78 odst. 1 až 3 zákona o veřejných zakázkách je od roku 2006 v hodnocení stále stejný a pořád beze změny zní:
§ 78
Hodnotící kritéria
(1) Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je
a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
b) nejnižší nabídková cena.
(2) Základním hodnotícím kritériem v soutěžním dialogu je pouze ekonomická výhodnost nabídky.
(3) Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
Další důkaz o falešnosti tohoto argumentu je v materiálu MMR, Výroční zprávě o stavu veřejných zakázek za rok 2013 (http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek), kde na straně 58 explicitně konstatují:
"Z hlediska nedostatků současného systému zadávání veřejných zakázek lze uvést zejména časté soutěžení pouze na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny. Řada zadavatelů toto kritérium aplikuje pouze z důvodu, že nejsou schopni ekonomicky racionálně nastavit parametry hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost. Potřebná je zde větší metodická podpora od všech relevantních orgánů centrální státní správy. Zde je nutné upozornit, že výše uvedený problém je dlouhodobý (stejně jako dále řešená otázka identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny) a nesouvisí se změnami, které přinesla „transparentní“ novela."
2. Brzdí protikorupční novela ZVZ ekonomiku?
Ne. Naopak. Objem zakázek zůstává víceméně stejný. Určené veřejné prostředky na investice jsou proinvestovány. Tvrdá data v blogu: https://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-skuhrovec.php?itemid=22286
A firmy ochotně soutěží - stoupá počet zájemců, veřejné prostředky jsou vynakládány efektivněji.
Závěrem
Zákon jistě není ideální. Vždycky se dá něco měnit. Ale Zákon o veřejných zakázkách funguje. Rok 2013, první celý po transparenční novele, ukázal její přínosy (více se transparentně soutěží), zadavatelé i soutěžící si na něj už navykli, už ho umí používat. Nové změny by přinesly více škody než užitku - rozkolísání systému, učení se novému fungování, vysoké transakční náklady.
Možno tedy počkat na nový zákon, který bude účinný od roku 2016 (nutí nás k tomu směrnice). A v tomto zákoně v návaznosti na registr smluv maximálně snížit administrativu, maximálně vše zjednodušit. Transparentnost nahradí byrokracii.
1. Jak je to s tím, že transparentní novela z roku 2012 nutí soutěžit jen na nejnižší cenu?
Ve zkratce - je to nesmysl. Je to nepravda opakovaná odpůrci transparentnosti. Důkaz viz. § 78 odst. 1 až 3 zákona o veřejných zakázkách je od roku 2006 v hodnocení stále stejný a pořád beze změny zní:
§ 78
Hodnotící kritéria
(1) Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je
a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
b) nejnižší nabídková cena.
(2) Základním hodnotícím kritériem v soutěžním dialogu je pouze ekonomická výhodnost nabídky.
(3) Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
Další důkaz o falešnosti tohoto argumentu je v materiálu MMR, Výroční zprávě o stavu veřejných zakázek za rok 2013 (http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Vyrocni-zpravy-a-souhrnne-udaje-o-verejnych-zakazk/Vyrocni-zpravy-o-stavu-verejnych-zakazek), kde na straně 58 explicitně konstatují:
"Z hlediska nedostatků současného systému zadávání veřejných zakázek lze uvést zejména časté soutěžení pouze na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny. Řada zadavatelů toto kritérium aplikuje pouze z důvodu, že nejsou schopni ekonomicky racionálně nastavit parametry hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost. Potřebná je zde větší metodická podpora od všech relevantních orgánů centrální státní správy. Zde je nutné upozornit, že výše uvedený problém je dlouhodobý (stejně jako dále řešená otázka identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny) a nesouvisí se změnami, které přinesla „transparentní“ novela."
2. Brzdí protikorupční novela ZVZ ekonomiku?
Ne. Naopak. Objem zakázek zůstává víceméně stejný. Určené veřejné prostředky na investice jsou proinvestovány. Tvrdá data v blogu: https://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-skuhrovec.php?itemid=22286
A firmy ochotně soutěží - stoupá počet zájemců, veřejné prostředky jsou vynakládány efektivněji.
Závěrem
Zákon jistě není ideální. Vždycky se dá něco měnit. Ale Zákon o veřejných zakázkách funguje. Rok 2013, první celý po transparenční novele, ukázal její přínosy (více se transparentně soutěží), zadavatelé i soutěžící si na něj už navykli, už ho umí používat. Nové změny by přinesly více škody než užitku - rozkolísání systému, učení se novému fungování, vysoké transakční náklady.
Možno tedy počkat na nový zákon, který bude účinný od roku 2016 (nutí nás k tomu směrnice). A v tomto zákoně v návaznosti na registr smluv maximálně snížit administrativu, maximálně vše zjednodušit. Transparentnost nahradí byrokracii.